Na jihu Moravy sedíme na diamantu. Jeho hodnotu musíme zvyšovat, říká developer Volařík

U zrodu vinařské tradice v rodině Volaříků stál Leopold, Mikeův dědeček, jenž po roce 1945 začal obhospodařovat pole a vinohrad v Dolních Dunajovicích. A pracoval by na nich i dál, kdyby do polí, sadů a vinic nevstoupila kolektivizace. Dlouhé desítky let pak trvalo, než nadešel čas pro návrat rodinných firem k hospodaření. Zástupce nejmladší generace rodiny Volaříků Mike se však rozhodl jít vlastní cestou a svoji stopu na tváři Mikulova zanechat ve zcela jiném oboru.

„To, že Mikulov je neuvěřitelně krásné město, které navíc leží na úžasném místě, jsem si uvědomoval už jako školák, kdy jsem odtud téměř víkend co víkend jezdil na kole k babičce do Dolních Dunajovic,“ vrací se ve vzpomínkách do svých klukovských let dnes čtyřiačtyřicetiletý Mike Volařík. A dodává, že jako podnikatel začal velmi brzy vnímat i  jedinečnost města spočívající ve strategické poloze. Nachází se totiž na křižovatce cest spojujících Brno, Vídeň a Bratislavu, ve spádové oblasti městských aglomerací se zhruba třemi miliony obyvatel. „Ale nejde jenom o Mikulov. Celý region má z pohledu turistiky obrovský potenciál. Když vidím tu nádheru, kterou v přírodě, historii i architektuře na jihu Moravy máme, je mi jasné, že sedíme na diamantu. Ale často se o něj neumíme pořádně postarat, zušlechťovat ho, zvyšovat jeho hodnotu. A to bych chtěl v Mikulově změnit,“ říká Volařík.

Cesty za inspirací . Před víc než patnácti lety Mike Volařík, majitel prosperující firmy Bottling Printing, převzal tehdy tříhvězdičkový hotel Eliška v centru města a za provozu se pustil do jeho kompletní přestavby včetně vybudování hotelového wellness. Trvalo to sice o něco déle, než původně předpokládal, protože plány na jeho výslednou podobu postupně vylepšoval. V momentě, kdy byl hotel hotový, zasáhla do jeho provozu epidemie koronaviru. I přes lockdowny se ale hotelu podařilo toto období přečkat s uspokojivými výsledky a následně naplno využít návratu turistů a prosperovat.

Dnes už čtyřhvězdičkový Wellness & Wine hotel Volarik, stojící v bezprostředním sousedství zámeckého areálu, svým hostům gastronomií a poskytovanými službami ještě umocňuje již tak silný zážitek z genia loci jihomoravského Mikulova. Bezmála osmitisícového města, jehož historie se počala psát už na počátku 12. století. Místa, odkud se po jedné z nejstarších tuzemských křížových cest na Svatý kopeček každoročně vydávají statisíce turistů.

„Wellness & Wine hotel Volarik, to je jenom začátek,“ usmívá se Volařík, který významnou část svého času nyní tráví na – dalo by se říci – studijních cestách. „Místa a hotely, ve kterých bydlím, si hodně pečlivě vybírám. Nevystudoval jsem architekturu ani design a moc dobře si uvědomuji, že nemám patent na rozum. Mám ale vcelku jasnou představu o tom, jak by mohlo město Mikulov vypadat,“ říká Volařík. A jedním dechem dodává, že si je ovšem plně vědom toho, že se z něj nesmí stát místo pouze pro turisty. „Všechno proto  konzultujeme s městem a zpětná vazba je pro nás velmi důležitá.“

Na svých cestách se snaží načerpat co nejvíc inspirace, najít poučení u jiných. „Chci zjistit, co v destinacích, které jsou našemu kraji a městu něčím podobné, dobře a hlavně dlouhodobě funguje. A co jim pomáhá, aby se rozvíjely správným směrem jak z pohledu ekonomiky, tak udržitelnosti,“ vysvětluje podnikatel, který má v plánu v Mikulově na vlastních pozemcích do několika let vybudovat nejen zcela nový butikový hotel, ale také apartmánové domy a rodinný resort. A časem i lázně. Počítá také s výstavbou bytů pro personál, který bude potřeba pro provoz ubytování a restaurací.

Pro projekty takového rozsahu je však třeba zajistit odpovídající financování, a tak před dvěma lety založil fond kvalifikovaných investorů Volarik Capital SICAV. Ten umožní, aby se na chystaných developerských projektech podíleli i externí investoři. „Chtěl jsem, aby financování bylo transparentní a pro investory bezpečné. Do fondu jsem proto vložil jak svoji firmu Bottling Printing, která na trhu působí třicet let, tak i nově zrekonstruovaný hotel Volarik,“ přibližuje finanční strategii Volařík. Do fondu bude postupně vkládat další stavební pozemky a projekty na těchto pozemcích vybudované. „Za poslední tři čtvrtletí fond přinesl zhodnocení 8,6 procenta, roční zhodnocení tak bude pravděpodobně ještě o něco vyšší,“ je přesvědčen Volařík.

Projekt Design & Wine Hotel Konšelé, butikový hotel, který bude stát na úpatí Svatého kopečku, už získal stavební povolení a hotový je i tendr na dodavatele. „O financování jednáme s bankami a investiční fond se postupně plní potřebnými prostředky,“ popisuje Volařík aktuální stav projektu Hotel Konšelé. A je přesvědčen, že výstavbu bude moci zahájit už letos.

Zažít jižní Moravu. Nápady pro finální podobu hotelu objevoval v Rakousku, Itálii či ve Španělsku. Inspirace pro projekt apartmánových domů v sousedství hotelu Konšelé na něj nakonec ale čekala doma. Přesněji v pražském rezidenčním projektu Sakura od architekta Seana Cliftona z ateliéru Jestico + Whiles. „Ty domy plné zeleně pro mne byly jako zjevení. Hned jak jsem je uviděl poprvé, jsem si řekl: to je ono, takhle bych si to v Mikulově představoval,“ přibližuje Volařík svoje první setkání s tvorbou pražské pobočky londýnského ateliéru, která v Česku působí už od roku 1992.

A dodává, že podobně na něj zapůsobila i další realizace ateliéru Seana Cliftona, a to hotelový komplex Zuri na ostrově Zanzibar. „Místní materiály použité jak na stavbě, tak v interiéru, užitné předměty i dekorace vypovídající o umu a kultuře obyvatel ostrova, důraz na produkty a jídlo typické pro danou lokalitu. A samozřejmě výstavba a provoz v souladu s principy udržitelnosti. To je přesně to, co chceme svými projekty přinést do Mikulova. Navíc spolupráce se Seanem je naprosto úžasná i po lidské stránce,“ vypráví nadšeně Volařík. A doplňuje, že setkání se Sakurou a Seanem ho přivedlo k Ferdinandu Lefflerovi a jeho ateliéru Flera. Ten bude tvůrcem zahrad, v nichž by se měla v maximální možné míře objevovat flora typická pro jižní Moravu.

Výstavba Design & Wine Hotelu Konšelé, jehož návrh pochází z pera architekta Martina Bukolského, který se podílel na rekonstrukci hotelu Eliška, by podle slov Mikea Volaříka měla trvat dva roky. Designový hotel, jehož interiér ponese rukopis ateliéru Jestico + Whiles, bude nabízet ubytování ve dvaatřiceti pokojích a dvou více než šedesátimetrových studiích, restauraci, v níž se bude podávat kombinace typických moravských a mezinárodních pokrmů připravovaných z místních bioproduktů. Nalévat se budou, jak jinak, vína od místních vinařů.

„Paralelně s výstavbou Design & Wine Hotelu Konšelé porostou na pozemku v jeho sousedství i apartmánové domy. Na nich by se mělo začít pracovat zhruba půl roku poté, co odstartuje výstavba butikového hotelu,“ přibližuje nejbližší stavební plány Mike Volařík. Důvod je podle něj jednoduchý. „Výstavba hotelu zabere o něco víc času než v případě rezidenčního objektu. A my v žádném případě nechceme, aby stavba jakkoli omezovala či obtěžovala uživatele jednoho nebo druhého. Stavební práce tedy koordinujeme tak, abychom je dokončili ve stejnou dobu.“

Pokud vše půjde podle představ Mikea Volaříka, místa, kde kdysi bývala restaurace s hotelem pro vojáky z nedalekých kasáren, by měla být k nepoznání už koncem roku 2026. Kdo tuto část Mikulova zná, jistě proměnu ocení…