Vládu čeká boj o logistická centra. Proti sobě má developery i vlastní poslance

Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který změnu obsahuje, prošel ve sněmovně prvním čtením. Poslanci ve výborech jeho projednávání přerušili a čekají na pozměňovací návrhy, které mají dorazit do konce ledna. A je jisté, že jich nebude málo. „Rádi bychom nadále jednali s ministrem životního prostředí i s poslanci o předložení takové právní úpravy, která získá širokou politickou shodu a vydrží delší dobu než jedno volební období,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Proti novele se staví dokonce i koaliční poslanci. „Plošné zákazy nic nevyřeší,“ řekl Ivan Adamec (ODS), který vede hospodářský výbor. Vládní návrh je podle něho příliš striktní. „Já to považuju za sociální inženýrství,“ prohlásil.

Pokud by zákon platil dnes, dotkl by se plánů developerů například v Hruškách na Břeclavsku. Tam hodlá společnost CTP začít příští rok stavět dvě skladovací haly o celkové ploše přes 32 tisíc metrů čtverečních. Ze zemědělského půdního fondu je kvůli tomu nutné vyjmout zhruba 17 hektarů půdy, část z nich je ve druhé třídě ochrany.

Změnu prosazují i zástupci byznysu. „Doufáme, že si zákonodárci včas uvědomí, jaké dopady by měl plošný zákaz na naši konkurenceschopnost, průmyslový rozvoj regionů nebo kontinuitu územního plánování samospráv a najdou cestu, jak ho zmírnit, aby byl současně zachován původní záměr ochrany nejkvalitnější půdy,“ řekl Pavel Sovička, generální ředitel developera Panattoni pro Česko a Slovensko.

Spolu s tím, jak se ve sněmovně otevřely dveře pro pozměňovací návrhy, začíná být i zřejmé, kterým směrem budou mířit. Od prostého vyškrtnutí návrhu se budou posouvat k přesnější definici přesunů ornice a ke snaze o zákonné zakotvení kultivace jiných lokalit včetně kompenzačních a protierozních opatření.

Úpravy se mohou týkat i délky přechodného období před platností zákazu. Pokud totiž územní plán počítá s využitím nejkvalitnější půdy pro stavbu nemovitostí, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydáno do pěti let od platnosti novely, což chce vláda zařídit od příštího roku.

Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu. „Stát se chystá právní jistotu, že lze povolovat záměry souladné s územním plánem, narušit dříve, než je vůbec možné v českých poměrech záměr povolit. Povolování záměrů totiž trvá mnohem déle kvůli složité legislativě a byrokracii nezřídka i kolem deseti let,“ uvedl předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.

Zákon by byl podle odpůrců nejpřísnějším svého druhu v Evropě. Pro developery je klíčové, v jaké době s ním vláda přichází. V zemi téměř totiž došla volná kapacita skladů. Neobsazených je podle analýzy Indrustrial Research Forum jen asi 1,5 procenta ploch, v nejlukrativnějších místech, což je kolem metropole, není téměř žádná kapacita, což žene ceny nájmu ke 190 korunám za čtvereční metr, což je suma srovnatelná se západní Evropou.

Právě proto se v Česku staví rekordním tempem. Vloni byl překonán milion metrů čtverečních, letos se developeři této sumě významně přiblíží. Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu dosahuje nyní 11,44 milionu čtverečních metrů.

Úbytek půdy ale vadí ministerstvům zemědělství a životního prostředí. V posledních letech lze podle nich pozorovat úbytek zemědělské půdy v rozsahu přibližně 700 hektarů ročně, což odpovídá ploše asi tisíce fotbalových hřišť. Významná část této ztráty půdy souvisí podle nich s rozvojem záměrů výroby a skladování, které jsou zároveň situovány ze zhruba 40 procent na nejkvalitnější půdě zařazené do I. a II. třídy ochrany.

„Máme největší rozlohu skladovacích hal na počet obyvatel ve střední a východní Evropě, přičemž přepočítáno na jednoho obyvatele činí rozsah přibližně 1 metr čtvereční,“ přidává další argument Lucie Ješátková, mluvčí ministerstva životního prostředí. Developeři se mají podle úřadu soustředit více na brownfieldy, tedy staré průmyslové areály, kterých je podle jeho údajů v Česku asi 13 tisíc hektarů.

Šéf Panattoni Pavel Sovička argumentuje tím, že výstavba logistických prostor není podstatným faktorem pro úbytek nejhodnotnějších zemědělských ploch. Veškerý průmyslový development, včetně výroby, dosud podle něj zabral pouhé promile celkového zemědělského půdního fondu. „Zásadně by se mohla dále snižovat konkurenceschopnost Česka oproti ostatním evropským zemím v lákání velkých zahraničních investic. Už dnes jsou pro nás kvůli délce stavebního řízení nebo vysokým odvodům za zaměstnance velkými konkurenty Polsko nebo třeba i Německo. Pokud by zákon v současné podobě prošel, pozice Česka by se ještě zhoršila,“ obává se dopadů zákona.

Celková výměra zemědělského půdního fondu činí v Česku zhruba 4,2 milionu hektarů. Přibližně 20 procent je podle údajů ministerstva zemědělství středně až velmi vysoce produkčních, zbylých 80 procent je málo produkčních až produkčně nevýznamných. Od roku 1999 do roku 2021 ubylo podle stejných dat 82 424 hektarů zemědělské půdy, pokles je způsoben především rozšířením plochy lesních porostů a vodních ploch.