Vláda chce ještě do voleb zvýhodnit družstevní bydlení. Největší zádrhel ale neřeší
Nákup družstevního bytu by měl mít stejné daňové výhody jako pořízení bydlení na hypotéku. To slibuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Chce ještě do voleb prosadit změnu zákona, která by měla zaktraktivnit bydlení v družstvu. To může být totiž svým charakterem záchranou pro ty, kteří při dnešních cenách nemovitostí na vlastní bydlení nedosáhnou.
Vláda podle Stanjury připravuje změnu daňového zákona, aby si družstevníci mohli snížit daňový základ o úroky z úvěru družstva, který splácejí prostřednictvím nájmu. „Aby i družstevní bydlení mělo stejné výhody, jako když si vezmete hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření na bydlení,“ řekl Stanjura v České televizi.
Poslanec Jiří Havránek (ODS), který je zároveň předsedou sněmovního podvýboru pro bytovou politiku, plánuje novinku nahrát jako pozměňovací návrh k zákonu o podpoře bydlení, který už leží ve sněmovně. Bude tak postupovat stejně jako v případě návrhu, který má umožnit penzijním fondům investovat do bydlení. Obejde tím zdlouhavé projednávání samostatné novely zákona v mezirezortním řízení, na což už nemá vláda do podzimních voleb čas.
„Vítám snahu ministra financí Zbyňka Stanjury o narovnání podmínek mezi různými formami bydlení. Možnost odečíst od základu daně část úroků z úvěru, který čerpá bytové družstvo na výstavbu, by byla spravedlivým krokem, který prosazujeme již delší dobu,“ řekl předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil. „Tato úprava nám byla v minulosti přislíbena, ale nebyla realizována. Věřím, že tentokrát se podaří tento slib proměnit v konkrétní opatření, které zlepší dostupnost bydlení pro širokou skupinu obyvatel.“
Politici i bytová družstva nicméně přiznávají, že problematika družstevního bydlení je mnohem širší a její komplexní řešení bude patrně až na příští vládě. Opravdový problém totiž leží jinde.
Nová družstva nevznikají
Bytová družstva fungují na pomezí nájemního a vlastnického bydlení. Na družstevní podíl dosáhnou mnozí, jimž by banka hypotéku nedala buď vůbec, nebo jen za nevýhodných podmínek. Nájemné je pouze nákladové a mnohem nižší než tržní. Po splacení úvěru je zde většinou možnost převodu bytu do osobního vlastnictví. Zkrátka léta prověřený model dostupného bydlení.
Tak proč přestala nová družstva vznikat? Dnes je v České republice kolem deseti tisíc bytových družstev oproti asi 75 tisícům společenství vlastníků. Když už nová družstva vznikají, většinou je to při privatizaci obecních bytových domů. Byť někteří developeři mluví o výstavbě družstevního bydlení, ve skutečnosti jde většinou jen o jiný způsob financování stavby. Praha a některá další města také zkoumají možnosti moderní družstevní výstavby, pozemky by na to i měly, ale nejčastěji narážejí na nastavení udržitelného modelu vztahu mezi družstevníky.
Jak vypořádat podílníky
Jak vyplynulo z loňské studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), jedním z hlavních problémů je problematika vymáhání pohledávek a stanovení vypořádacího podílu. Když přestane jeden z družstevníků platit zálohy, nesou jeho dluh najednou všichni ostatní platící členové družstva. A to včetně seniorů, kteří tvoří velkou část dnešních družstevníků. Členové se mohou rozhodnout, že dotyčného vyloučí – jenže pak ho musí vyplatit.
A nestačí mu přitom vyplatit přesně tolik, kolik původně vložil, ale družstvo musí tuto částku přepočítat do současných cen. „Místo 300 tisíc korun to je najednou milion a půl a z družstva je místo věřitele najednou dlužník,“ popsal analytik CETA Michael Fanta. „Bytové družstvo musí vyplatit velkou částku, na kterou není připraveno a na kterou si musí dokonce třeba i půjčit. Ten dluh pak zase dopadá na všechny ostatní členy.“
VIDEO: S cenami bytů nic neuděláme, musíme podpořit dostupné nájmy, tvrdí Jan Schneider z ministerstva pro místní rozvoj v pořadu FLOW
Družstvo nezachrání ani to, pokud se neplatič dostane do exekuce nebo insolvence. Exekutor jde většinou cestou nejmenšího odporu, a když se rozhodne zpeněžit dlužníkův družstevní podíl, požádá o vyplacení právě družstvo. Místo toho, aby se družstvo dočkalo zaplacení své pohledávky, tak musí sehnat peníze, aby exekutor mohl vyplatit ostatní. Bytové družstvo totiž nemá v pořadí věřitelů přednostní postavení. Vyplývá to mimo jiné z faktu, že družstva jsou na rozdíl od společenství vlastníků, která jsou řešena jiným zákonem, považována za podnikatelský subjekt a řeší je zákon o obchodních korporacích.
„Problematiku vypořádání podílu vnímáme jako bariéru, proč nyní nevzniká družstevní bydlení,“ řekl dříve za ministerstvo pro místní rozvoj ředitel odboru strategií a analýz bytové politiky Jan Schneider, podle něhož by se měla problematika řešit samostatným zákonem. A to je úkol pro příští vládu.
