Velká hotelová revoluce. V Praze se rekonstruuje a staví jako nikdy, slavné hotely jsou na prodej

Pařížská ulice se loni stala dvacátou nejdražší nákupní třídou na světě. Nájmy tu vyšplhaly až na 2700 eur za metr čtvereční ročně, tedy v přepočtu zhruba na sedmdesát tisíc korun. Odborníci se ale shodují, že to rozhodně není strop. Za to, že si obchodníci mohou vystavit na této prestižní adrese svůj vývěsní štít, v budoucnu zaplatí ještě mnohem víc. A Pařížská může v žebříčku nejdražších ulic světa dál stoupat. Hlavně díky neobvyklému projektu, který se na samém konci této třídy mířící k Vltavě právě dokončuje. Už v březnu by tu měl otevřít jeden z nejvýznamnějších hotelů v zemi, kompletně zrekonstruovaný bývalý InterContinental, jenž nově ponese jméno Fairmont Golden Prague.

Brutalismus před demolicí zachráněný

Proč neobvyklý projekt? Rekonstrukce hotelu spolykala čtyři miliardy korun, bezmála čtyřikrát víc, než bude stát právě budovaný Dvorecký most v pražském Podolí. Jedná se vůbec o největší investici do hotelu v historii Česka: investiční skupinu R2G, za níž stojí rodiny Oldřicha Šlemra, Pavla Baudiše a Eduarda Kučery, celkem přišla na deset miliard – za téměř šest miliard bývalý InterContinental v roce 2018 koupili. Proč je to tak drahé? Investoři pojali rekonstrukci velkoryse. Nejen na české poměry opravdu nezvykle velkoryse.

Dosud bylo zvykem brutalistní památky spíš bourat, jako v případě Transgasu nebo Hotelu Praha. Šlemr s Baudišem a Kučerou si však jako jedni z prvních uvědomili, že i zatracovaná, přesto výjimečná archi‐ tektura druhé poloviny 20. století má svoji hodnotu – nadto stále víc oceňovanou. A rozhodli se na restaurování původních prvků a jejich doplnění novými uměleckými díly nešetřit.

„Když stavební odborníci objekt odhalili, zjistili velké statické problémy, takže padaly i návrhy na demolici. To jsme ale s mými spoluakcionáři tvrdě odmítli, protože nám přišlo správné dům zachovat. Je dokladem toho, že i v sedmdesátých letech mohla vzniknout architektura, která je kvalitní a která může být považována za kulturní dědictví,“ shrnuje za investory projektu jeden z nejbohatších Čechů Oldřich Šlemr, jenž nabyl své jmění zejména díky prodeji České gumárenské společnosti. Příběh Baudiše a Kučery je dobře známý, jádrem jejich majetku je zisk ze softwarové společnosti Avast, již dvojice společně založila.

Dalším dobrým důvodem pro natolik mimořádnou investici bylo i samo místo. Jedná se o prvotřídní lokalitu, jakých v Praze pro byznysové využití není tolik. To znamená, že i když návratnost investice je v dohledném čase poměrně omezená, investoři se na věc dívají v Česku zatím ne úplně běžnou optikou. „Vnímají to jako mezigenerační investici, kterou chtějí držet pro své potomky i jejich děti,“ přibližuje investiční ředitel R2G Jakub Dyba.

Demartini, Roubíček i Lasvit

Budova, do níž v uvolněném roce 1968, ještě před invazí vojsk Varšavské smlouvy, investovala americká společnost PanAm a kde nocoval Richard Nixon, Margaret Thatcherová nebo Tom Cruise, opět ukáže to nejlepší z československého i současného designu a umění. Například obnovený betonový strop konferenčního sálu od Jana Šrámka, lustry od Reného Roubíčka, skla Stanislava Libenského, okenní vitráže od Jiřího Jíry, svítidla Huga Demartiniho či stropní řezbářské práce Čestmíra Kafky. Během posledních let se restaurovaly unikátní interiérové prvky, stejně jako fasáda s typickými keramickými pruhy. Nové opláštění vzniklo jako digitální kopie toho původního, jež provedl významný český výtvarník Zbyněk Sekal.

K ubytování bude stejně jako dříve sloužit druhé až osmé podlaží. K dispozici bude 320 pokojů, apartmánů a servisovaných rezidencí, tedy bytů pro dlouhodobější pobyt s hotelovými službami, což je trend, který se ve velkém začíná týkat i Česka. Všechny pokoje dostanou nové interiéry charakteri‐ zované uklidňujícími barvami a přírodními materiály, jako je dřevo, sklo či kůže. Počítá se také se zapojením českých i zahraničních designových značek. Skleněné prvky například dodávaly společnosti Lasvit a Bomma, autorem světelné instalace Nebesa je Jan Kukla.

Zlato na stěnách restaurace Zlatá Praha a skleněné zdobené prvky ve střešním baru Golden Eye jsou dílem londýnského uměleckého studia Rima & McRae. Na designu interiérů se podílelo studio Richmond International. Fairmont Golden Prague nabídne také šest restaurací a barů. Od moderní restaurace s terasou, která bude přímo přístupná z Dvořákova nábřeží, přes asijské speciality až po fine dining. Vrcholem této nabídky bude střešní restaurace Zlatá Praha. V přízemí hosté najdou spa a fitness centrum s vnitř‐ ním bazénem s možností proplout ven.

Otevření hotelu s sebou přinese i nové příležitosti pro luxusní obchody. V retailových prostorech hotelu bude prodávat své zboží například lotyšský zlatník Grenardi, italská klenotnická skupina Damiani, šperkařství Pasquale Bruni nebo butik Max Mara. Architekt Marek Tichý z kanceláře TaK Architects projekt pojal jako urbanistickou koncepci celé lokality, která dostala jméno Staroměstská brána.

Zároveň s rekonstrukcí hotelu na konci Pařížské ulice se dokončuje také prostor kolem něj. Nový skleněný pavilon na Dvořákově nábřeží spolu s okolní zahradou a průchodem na náplavku u Vltavy bude rovněž dokončený na začátku jara. Třípatrový pavilon pracovně známý jako Concept Store obsadí galerie současného umění Kodl. Zatím není zcela jasná nová podoba náměstí Miloše Formana. Už několikrát se měnil plán na jeho proměnu v kvalitní veřejný prostor s částečnou zástavbou, představeny byly dvě studie z dílny TaK Architects, jež počítaly s vybudováním nižšího pavilonu podél Pařížské ulice. Nakonec ale bude vypsána zcela nová architektonická soutěž ve spolupráci s městem a městskou částí.

Vlivný izraelský investor na Starém Městě

Výraznou stopu zanechají architekti – tentokrát čeští MS Architekti a česko‐britské studio Jestico + Whiles – v novém projektu U Sixtů, který zahrnuje velkou část bloku mezi Staroměstským náměstím, Celetnou a Železnou ulicí. Zanedbanou lokalitu, kde ještě nedávno chátrajícími domy prorůstaly stromy, se snaží už několik let změnit na „nejluxusnější hotel ve střední Evropě“ zahraniční investor. A ne tak ledajaký. Za řetězcem firem stojí druhý muž Světového židovského kongresu Aaron Frenkel, původem izraelský byznysmen v oblasti realit a leteckého průmyslu. Část budov v místě vlastní Frenkel přímo přes společnost Akroterion, zbytek si pronajímá od města.

Podle smlouvy s pražským magistrátem by měl hotel zprovoznit nejpozději na konci letošního roku. To ale nestihne, dlouho očekávaná stavba se otevře patrně až v průběhu příštího roku. Na přelomu toho letošního po památkově náročných pracích investor dokončil hrubou stavbu, což si e15 magazín ověřil při prohlídce přímo na místě – povedlo se propojit osm samostatných domů v jeden celek, odhalit dosud skryté renesanční malované stropy, nástěnné fresky či kamenické detaily a začlenit do prostoru nezbytné moderní vybavení, jako jsou výtahy nebo prostor pro vnitřní spa. Vznikne tu také velký bar, kavárna a několik butiků. Dosud otevřené dvorky ve vnitrobloku čeká letos částečné zakrytí skleněnými střechami, v jednom z těchto prostorů bude nová hotelová restaurace. V tomto roce se také dokončí oprava všech fasád a výměna oken. Vedle hotelu by měly být k dispozici i servisované apartmány pro dlouhodobější pobyt.

Celkově má hotel nabídnout 84 pokojů či bytů. Jeho součástí budou také moderní konferenční prostory s jedním velkým sálem a třemi menšími zasedačkami. O novém hotelu v této lokalitě se mluví už dlouhé roky a teprve teď to vypadá na zdárný finiš projektu. Původně byl nejžhavějším kandidátem na jeho provozování luxusní řetězec Ritz‐Carlton, jednání však zatím neskončila úspěchem. Ve hře jsou tak i jiné řetězce. „Další variantou je, že hotel bude nakonec provozovat samotný investor,“ říká vedoucí projektu Jiří Knop. Podle šéfa investorské společnosti Akroterion Ogiho Jakšiče vyjde přestavba na nižší jednotky miliard.

Svůj nový hotel dostane také Nové Město. Nedaleko pražského Tančícího domu vznikne v polovině března první česká pobočka expandující amsterodamské hotelové sítě Sir Hotels. Na pěti podlažích historické budovy v ulici Náplavní nabídne svým budoucím hostům ubytování v 76 pokojích včetně atypického apartmá ve věži. Loni na podzim se také po dlouhé rekonstrukci znovu otevřel někdejší Grand Hotel Evropa na Václavském náměstí, tentokrát pod značkou W Prague řetězce Marriott. Jeho majitelem je Ferid Nasr, zakladatel cestovní kanceláře Exim Tours, který Evropu v roce 2019 koupil od společnosti Julius Meinl.

Pražské hotelové miliardy

V Praze se nejen staví nebo rekonstruují nové hotely. Velmi živo je i na trhu stávajících známých značek a některé z nich už mají nového majitele. Obecným trendem je, že zahraniční investory nahrazuje domácí kapitál. Na konci loňského roku zamířil do rukou nejbohatší Češky Renáty Kellnerové a jejích dcer pražský Hilton, největší hotel v Česku, který nabízí takřka osm stovek pokojů a více než sedm tisíc metrů čtverečních prostor pro pořádání konferencí. Cena se měla pohybovat až okolo tří set milionů eur, tedy v přepočtu zhruba 7,5 miliardy korun. PPF získala s Hiltonem také stavební pozemky v okolí.

Loni už společnosti investora Tomáše Otruby, Renáty Kellnerové a její dcery Anny Kellnerové – konkrétně v případě Renáty Kellnerové se jednalo o její firmu RKE Holding, v případě Anny Kellnerové o firmu AKE Holding, koupily společně obří hotel Harmony ve Špindlerově Mlýně. Na prodej jsou v Praze i další známé hotely.

Nového majitele hledá Andaz na Senovážném náměstí, jehož rekonstrukci dokončila relativně nedávno, v roce 2022, rakouská developerská skupina UBM. Lze očekávat, že cena se vyšplhá na jednotky miliard. O něco levnější, ale pořád v miliardových řádech by mohl být další známý hotel Mandarin Oriental na Malé Straně. Nemovitost se pokouší prodat její vlastník, čínská státní investiční skupina CITIC, jež se v Česku postupně zbavuje svého majetku, včetně fotbalové Slavie, kterou od ní spolu se stadionem Eden v pro‐ sinci 2023 koupil Pavel Tykač.

V posledních měsících probíhají také jednání o prodeji Four Seasons u Karlova mostu. Zájem o něj podle informací e15 měla jak PPF ve spojení s Tomášem Otrubou, tak vlastník zbrojařské Czechoslovak Group Michal Strnad. Obě skupiny loni založily společnou nemovitostní firmu Majestic Hospitality. Zatím se ale transakci s dosavadním vlastníkem, americkou investiční skupinou Northwood Investors, nepodařilo dotáhnout. Hlavním problémem je roztříštěnost vlast‐ nictví pozemků. Cenovka této trofejní nemovitosti s nepřekonatelným výhledem na Vltavu a Pražský hrad? Něco okolo čtyř miliard korun. Majitele by mohl změnit také „velký“ Marriott v pražské Celnici, jehož hodnota se na trhu pohybuje kolem pěti miliard.

Největší skokan střední Evropy

V Praze je sice teď hotelový trh nejživější, hlavní město však není žádnou výjimkou, velké věci se dějí i jinde v Česku. V Karlových Varech je momentálně na prodej jak slavný Imperial, tak jeho menší sourozenec Sanssouci. Velmi aktivní na českém trhu je skupina Czech Inn Hotels podnikatele Jaroslava Svobody. Na konci loňského roku získala vedle pražského Wellness Hotelu Step také velký brněnský Grand Palace, dříve Barceló. Ve Špindlerově Mlýně se v rámci svého projektu dostavby tamního náměstí chystá postavit luxusní ubytovací kapacity skupina Penta a u dojezdu sjezdovek v areálu Svatý Petr připravuje stavbu nového pětihvězdičkového hotelu průmyslník a spolumajitel plzeňské Škody Group Michal Korecký.

„Tržby z ubytovacích zařízení stoupají a investice do tak velkých hotelů je vždy likvidní,“ vysvětluje nebývalou aktivitu investorů na českém hotelovém trhu Josef Karas, vedoucí investičního oddělení poradenské společnosti Knight Frank. Z dat společnosti Cushman & Wakefield vyplývá, že tržba za dostupný pokoj v Praze v první polovině loňského roku meziročně stoupla o 14,8 procenta, což bylo nejvíc ze zemí střední a východní Evropy. Důvodem je růst obsazenosti hotelů asi o pět procentních bodů na 69,5 procenta a také o 5,8 procenta vyšší průměrná denní cena za pokoj. Postcovidové oživení te‐ dy přineslo vedle zástupů cestovatelů i dynamický pohyb na zdejším hotelovém trhu.