Teplický dům tajemného podnikatele s ruskou stopou vyhořel. Místo vyšetřuje kriminálka

V noci ze čtvrtka na pátek v Teplicích vyhořela jedna z nemovitostí patřících do portfolia firem vlastněných rusko-kazašským byznysmenem Danielem Bakaevem. Web e15 minulý týden upozornil na jeho finanční potíže, podnikatel má po splatnosti závazky v objemu desítek milionů korun, mimo jiné i vůči největší tuzemské bance České spořitelně.
Mluvčí ústeckých hasičů Milan Rudolf potvrdil, že hasiči museli v bývalé škole v Alejní ulici v Teplicích zasahovat, a to hned dvakrát. K prvnímu hoření mělo dojít už ráno, šlo o menší požár haldy odpadků, který zasahující hasiči snadno zlikvidovali. To ještě netušili, že druhý zásah při rozsáhlejším a mnohem komplikovanějším požáru střechy budovy je teprve čeká. Hasební práce ukončili až v půl čtvrté ráno, v pátek dopoledne teprve došlo k dohašení a ukončení zásahu.
„V tuto chvíli příčinu požáru vyšetřujeme ve spolupráci s kriminální policií,“ doplnil zástupce mluvčího Lukáš Faják. Podle něj naštěstí nedošlo při požáru k žádnému zranění, byť se v době příjezdu hasičských jednotek na místě pohybovalo několik lidí, patrně bezdomovců, kteří místo nelegálně obývali. Zásah v objektu podle něj byl velmi komplikovaný, a to vzhledem k vnitřní členitosti stavby.
Co s ruinou naproti chystanému Hiltonu?
Častou přítomnost lidí bez domova v nemovitosti redakci potvrdila řada obyvatel Teplic. Město prý rostoucí počet lidí bez domova sužuje posledních několik let, kritiku obyvatelé směřují v tomto ohledu hlavně na vedení města. To mělo podle informací e15 figurovat mezi zájemci o koupi budovy této bývalé školy, která jeden čas sloužila i jako místo pro hraní paintballu, po krachu provozovatele ale chátrala. Teplická radnice chtěla stavbu přebudovat na azylový dům právě pro lidi bez domova.
Lokalitu Alejní ulice v centru Teplic čekají velké změny. Přímo naproti vyhořelé nemovitosti se totiž nachází bývalá budova tamního telekomu, která by podle plánů developerské skupiny JTH Group teplického miliardáře Jaroslava Třešňáka ještě letos měla jít k zemi. Na jejím místě má místní podnikatel v plánu vybudovat až desetipatrový hotel Hilton . Třešňák už jeden Hilton postavil, a to v chorvatské Rijece .
Zadlužený podnikatel láká na své dluhopisy
Vedle zámku v Chlumu u Třeboně, hotelu v Mariánských Lázních a rezidence v Karlových Varech je teplická nemovitost další Bakaevovou nemovitostí v Česku. Jejich společným jmenovatelem jsou přitom problémy . Letos v lednu policie na chlumském zámku vyšetřovala uhynulá zvířata zakopaná na pozemku. Případ byl zjevně závažnější, protože vyšetřování převzala jindřichohradecká kriminálka.
Právě na financování tamního zooparku přitom jedna z Bakaevových firem nabízela drobným investorům své dluhopisy. Jeho další firma vlastnící mariánskolázeňský hotel Aphrodite je od ledna v insolvenci poté, co několika velkým věřitelům nesplácela půjčky. Konečně karlovarská rezidence má být podle podnikatele součástí záruky, kterou další jím řízená a ještě nedávno vlastněná firma ručí za splacení další, tentokrát zcela čerstvé emise bondů. Na distribučním portálu těchto bondů Dluhopisy.cz ovšem firma uvádí chybné údaje.
Podnikatel je tak momentálně z investorského hlediska v bizarní situaci. Ačkoli je jedna z jeho firem Aphrodite hotel Mariánské Lázně v insolvenci, prodává Bakaev zároveň prostřednictvím jím řízené firmy Castle d’Este Karlovy Vary investorům další bondy. „Po etické stránce nám to přijde skandální a může to znamenat další reputační šrám pro dluhopisový trh,“ uvádí expert dluhopisového portálu Dluhopisar.cz Martin Dočekal. Bakaev je společníkem či figuruje ve vedení rodiny dvanácti firem, které mimo jiné stojí za renovačními projekty v Karlových Varech či v Teplicích.
Neviditelné papíry
Na portálu Srovnávač dluhopisů figuruje jako emitent i další firma z Bakaevovy rodiny Castle d’Este Invest. Dluhopisy v objemu do 25 milionů korun přitom nemusí ani formálně schvalovat Česká národní banka a papíry jsou tak pro regulátora fakticky neviditelné.
Bakaev se zviditelnil v roce 2022 nákupem zámku v Chlumu u Třeboně. Barokní zámek, odkud se arcivévoda František Ferdinand d’Este v roce 1914 vydal na fatální cestu do bosenského Sarajeva, před Bakaevovým příchodem čekal desítky let na rekonstrukci.
Tu přitom rusko-kazašský podnikatel pojal svérázně. Chátrající památku začal opravovat bez stavebního povolení a stejně tak i bez posudku památkářů. Ti se při pokusu o posouzení stavu budovy a kontrolu prací do zámku jednoduše nedostali.
Jak letos v březnu uvedl portál iDnes.cz , Bakaev dlužil miliony i firmám, které si objednal na rekonstrukci zámku. Renovace přitom podle informací portálu tak trochu připomínala Potěmkinovu vesnici, když Bakaev údajně opravil jenom zvenčí viditelnou část stavby. Dodavatelé stavebních prací se podle iDnes zároveň chystali na Bakaeva podat kvůli nezaplaceným fakturám společnou žalobu.