Statisíce domů v Česku mají projít renovací. Cíl bezemisních budov naráží na realitu trhu

Budovy jsou podle Evropské komise zodpovědné za 40 procent spotřeby energie a za 36 procent emisí skleníkových plynů. Většinu toho tvoří provoz budov, tedy energie na vytápění, vaření a elektřinu. Část jsou ovšem svázané emise, které vznikají při těžbě, zpracování a výrobě materiálů pro výstavbu – například cementu, oceli nebo hliníku. Komise chce, aby se při stavbě či renovaci budov více dbalo na původ materiálu, jehož vznik by neměla provázet uhlíková stopa. Stanovila přitom ambiciózní harmonogram, který budou členské země zřejmě chtít upravit.

Jako první se má směrnice, která je v oblasti snižování emisí budov již čtvrtou v řadě, dotknout nových veřejných staveb, jako jsou třeba školy. Ty mají být bezemisní už od roku 2026, o dva roky později se má tento požadavek rozšířit na všechny novostavby. Jako poslední se směrnice dotkne stávajících domů určených k bydlení, ty musejí být bezemisní nejpozději od roku 2050.

Ekologickou výstavbu zatím táhnou především firmy, v nichž začíná sílit poptávka kvůli ESG, tedy po odpovědném a udržitelném byznysu. To se projevuje především u výstavby kanceláří a logistických center a hal.

Například na dřevo jako typicky ekologický materiál vsadila developerská společnost UBM. „Rozhlíželi jsme se, jaké jsou možnosti, a dřevo nám připadalo jako velmi zajímavý směr. Je lehčí než beton, dá se s ním stavět rychleji a přesněji,“ řekl jednatel společnosti Josef Wiedermann, podle kterého je výhodou dřeva kromě obnovitelnosti i schopnost pohlcovat emise oxidu uhličitého. Developer chystá například v Rakousku postavit více než stometrovou dřevěnou kancelářskou budovu. To ale v Praze, kde také staví, nepůjde. České zákony neumožňují postavit ze dřeva více než čtyři patra. A to není jediné místo, kde legislativa brání ekologičtějšímu řešení výstavby.

Nová studie České rady pro šetrné budovy – Zero Carbon Roadmap, která se zabývá evropským cílem bezemisních budov – upozorňuje, že české zákony brání developerům například lépe využít odpad z demolice budov. V současné době také není možné bez obrovských investic do výrobních technologií přejít na nízkoemisní výrobu základních materiálů pro výstavbu, zejména pak betonu.

„Je nutné zmínit, že dřevo má své limity. Za dřevěnou stavbou se skrývá často nosná konstrukce z oceli, cihel nebo betonu,“ upozornil Robert Špalek z České komory autorizovaných inženýrů. „Co snese papír, nemusí unést samotná stavba. Sledujeme snahy o vyšší cirkularitu stavebních materiálů a využívání recyklátů, ale zatím nejde o snadnou a ve stavební praxi prověřenou cestu,“ řekl Špalek, podle kterého nové požadavky EU narážejí i na nedostatek projektantů, energetických specialistů a stavitelů.

Složitá situace nastane také u bytových a rodinných domů, které budou muset projít renovacemi, aby cíle směrnice splnily. V České republice je podle studie České rady pro šetrné budovy 2,3 milionu domů, z drtivé většiny jde o rodinné domy, které jsou v průměru padesát staré. Odborníci předpokládají, že 80 procent stávajícího fondu budov zde bude stát i za třicet let, tedy po roce 2050, kdy by měla být Evropa uhlíkově neutrální.

Dosavadní tempo rekonstrukcí rodinných domů, bytových domů i nerezidenčních budov ale podle ředitelky České rady pro šetrné budovy Simony Kalvody nestačí. „Je nutné se zaměřit na renovace, podporovat jejich vysoký standard,“ upozornila Kalvoda. „Tedy odstraňovat legislativní bariéry, poskytovat poradenství a nabízet možnosti jejich financování. Aby bylo dosaženo cíle z pařížské dohody, je potřeba v Česku zrychlit tempo renovací dvojnásobně až trojnásobně,“ dodala. Stát se snaží jít renovacím naproti například vyhlášením dotačního titulu Oprav dům po babičce, který za štědrých podmínek nabízí lidem peníze na zateplení domů.