Soukromé studentské bydlení je v kurzu, luxusní ubytovny ale obsazují hlavně mladí Američané

Uspokojit v současné době tuzemskou, a zejména pak pražskou, poptávku po studentském bydlení je nemožné. „Aktuálně je v Praze pouze 28 550 studentských lůžek,“ říká Fraser Watson z poradenské společnosti Savills. Naproti tomu studentů, kteří ve městě každoročně hledají ubytování, je téměř o 50 tisíc více. Pravidelně se navíc zvedá počet zahraničních studentů , kteří do Česka přijíždějí studovat. Pro srovnání: ve školním roce 2006/2007 studovalo na některé z českých univerzit necelých 24 tisíc cizinců, v akademickém roce 2022/2023 už to bylo téměř 55 tisíc.

Za současného neuspokojivého stavu se tak otevírá možnost pro soukromé studentské bydlení. To v Česku sice v současné době není příliš rozšířené, drtivá většina ubytovacích kapacit spadá pod vysoké školy, nové projekty v tomto segmentu však vznikají. „V současnosti se v Praze nachází 22 soukromě vlastněných studentských rezidencí s celkovou kapacitou téměř 3 000 lůžek,“ uvádí Vojtěch Wolf ze Savills.

Hned čtyři studentské domy s kapacitou téměř 500 lůžek provozuje v Praze například společnost Zeitraum. Kromě toho působí i v sousedním Polsku. Firma zároveň potvrzuje, že poptávka po ubytování ze strany studentů je velká. „V průběhu semestru máme téměř stoprocentní obsazenost ve všech našich budovách. Nižší obsazenost bývá pouze v letních měsících a přes Vánoce, kdy studenti často cestují domů a své bydlení nevyužívají,“ říká obchodní ředitelka společnosti Petra Kucková s tím, že většina ubytovaných jsou zahraniční studenti, nejčastěji ze Spojených států amerických.

Nové studentské bydlení plánuje otevřít společnost Bro-coli, která momentálně v Praze provozuje dva co-livingové projekty, na Palmovce a Střížkově. Ty mají celkovou kapacitu 815 postelí, a i zde většinu nájemníků, kolem 80 procent, tvoří cizinci. Do konce příštího roku chce mít společnost ve svém portfoliu celkem 2000 lůžek, jak uvedla ředitelka společnosti Barbora Nosková. Podrobnosti, kde by měla vzniknout, však zatím firma sdělovat nechce.

Další projekty má v plánu realizovat i developerská společnost Karlín Group. Ta již v roce 2020 postavila v pražských Holešovicích budovu The Fizz, určenou právě studentům vysokých škol. „Samotné nás překvapuje, že se od dokončení studentské rezidence The Fizz žádná podobná stavba v Praze nerealizovala. Momentálně za tímto účelem prověřujeme několik potenciálních lokalit,“ uvádí výkonný partner společnosti Jan Ludvík.

Rekonstrukce mrakodrapu i chátrajícího nádraží

Nové byty, které by v budoucnu mohly být pro vysokoškoláky atraktivní, vzniknou i na pražském Žižkově v Domě Radost, dříve známém jako Dům odborových svazů či též Všeobecný penzijní palác. Nepřehlédnutelná 52 metrů vysoká budova vystavěná v roce 1934, která bývá někdy označována jako první pražský mrakodrap, momentálně prochází rekonstrukcí. Ta by měla být hotová v roce 2029.

„V našem sousedství se nachází komplex budov Vysoké školy ekonomické. Již dnes máme navázanou úzkou spolupráci. Umíme si představit, že blízkost bydlení může být jedním z hlavních faktorů při rozhodování studentů, kam půjdou bydlet,“ říká Tomáš Kašpar ze společnosti Key Consulting Estate, která má rekonstrukci budovy na starosti. Celkem v ní má vzniknout více než 600 bytů, primárně o dispozici 1+kk. Ty budou mít 20 metrů čtverečních a díky vysokým stropům i loftové patro na spaní o velikosti dalších sedmi čtverečních metrů.

Byty s možným využitím pro studenty vzniknou i přestavbou dosud chátrajícího nádraží Vyšehrad. Společnost Karlin Port Real Estate zde plánuje projekt s celkem 142 mikrobyty, které budou mít většinou výměru 20 až 25 metrů čtverečních a většina z nich bude určená k prodeji. „Budova Vyšehradského nádraží projde rekonstrukcí, zachováme ji, a vedle ní postavíme z obou stran další dva domy s mikrobyty,“ uvádí vedoucí partner společnosti Milorad Miško Miškovič.

„Vzhledem k lokalitě a dispozici bytů je tu možnost, že studenti, kteří hledají moderní a praktické bydlení a mají možnost si takový byt pořídit, v projektu nádraží Vyšehrad svůj domov najdou. Zhruba 20 procent by mohly činit byty, které takto svým dětem pořídí rodiče,“ domnívá se Miškovič. Projekt by mohl být hotový do poloviny roku 2027.

Nepříznivé cenovky

Daleko většímu komfortu, který soukromé studentské bydlení oproti klasickým vysokoškolským kolejím nabízí, však odpovídá i cena. Ta je mnohdy i výrazně vyšší než ceny nájemného v Praze. Například v již zmiňované holešovické budově The Fizz vychází jednolůžkový pokoj na zhruba 21 tisíc korun, včetně poplatků za energie. Když uvážíme velikost apartmánu, která je 14–15 metrů čtverečních, zjistíme, že nájemné zde vychází na téměř 1500 korun za čtvereční metr. Pro srovnání, podle cenové mapy nájemného ministerstva financí jsou nájmy v Holešovicích zhruba čtyřikrát nižší.

Různé cenové rozpětí pak ve svých domech nabízí společnost Zeitraum. „Ceny se pohybují od 11 300 korun za sdílený pokoj až po 27 tisíc za privátní apartmán s vlastní koupelnou a kuchyní,“ uvádí Kucková. Ve studentských ubytovnách Bro-coli se průměrná cena nájmu pohybuje kolem 12,5 tisíce korun, a to s veškerými poplatky. V nejlevnějších čtyřlůžkových pokojích se platí kolem sedmi tisíc na osobu.

Segment soukromého studentského bydlení se rozšiřuje napříč Evropou, jak vyplývá z dat společnosti Savills. V průzkumu mezi investory a provozovateli, kteří dohromady spravují přes 130 tisíc studentských lůžek, jednotliví respondenti uvedli, že očekávají, že během následujících dvou až pěti let navýší své kapacity o 70 procent. Například Zeitraum má v plánu v druhé polovině letošního roku otevírat projekt v Krakově, který bude mít kapacitu 600 lůžek, a půjde o kombinaci studentského bydlení a servisovaných apartmánů.