Odblokování bytové výstavby i více veřejných toalet. Praha a Brno mají nové stavební předpisy

Praha byla dosud jediným městem, které mělo historické právo na vlastní stavební předpisy. S tím, jak se hlavní město proměňovalo, politici měnili i samotné předpisy. Ty posledních deset let například požadují návrat k tradiční blokové výstavbě a ulicím se stromořadím. „Chceme vytvářet čtvrti, jako jsou Vinohrady nebo Dejvice, nikoli pouze sídliště,“ říká pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Od července platí v Praze několik nových pravidel. Nově například budou muset obchody s prodejní plochou nad tisíc metrů čtverečních mít veřejné toalety oproti současným pěti tisícům metrů čtverečních. Praha také pokračuje ve snaze zezelenit město, stavební předpisy nově požadují širší využívání zelených střech. Vrstvu vegetace budou muset mít všechny nové střechy do dvacetistupňového sklonu. Městští plánovači také zakotvili nové parametry pro hospodaření s dešťovou vodou.

Pražské předpisy se dostaly do stavebního zákona

Protože se Pražské stavební předpisy v minulých letech osvědčily a projevily o ně zájem i další krajská města, zohlednil je i nový stavební zákon. „Podstatná část původních Pražských stavebních předpisů je od července 2024 obsažena v samotném stavebním zákoně, jejich další část je pak v celostátní stavební vyhlášce, která platí pro všechny obce v Česku,“ popisuje Hlaváček. Vyhláška je ale zaměřena primárně na malé obce a pro velké metropole není tak příliš vhodná.

„Pravomoc pro Prahu v podobě městských stavebních předpisů je pro nás i pro ostatní velká česká města naprosto klíčová,” doplňuje ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. Kromě Prahy tak získaly možnost si nastavit předpisy podle vlastních priorit i Brno a Ostrava.

Konec architektonických patvarů kvůli světlu v bytě

V Brně se například podařilo městským plánovačům z Kanceláře architekta města Brna od července rozvolnit některá pravidla pro výstavbu bytů. Zmírnili například regulaci pro osvětlení místností, která dosud bránila výstavbě bytů v místech, kde by těmto požadavkům na světlo nedostály. Podobný problém řešila před lety i Praha, která musela přísné požadavky na oslunění bytů zrušit. Aby normu splnili, museli do té doby architekti navrhovat domy podivných tvarů a bloková výstavba na některých místech kvůli tomu takřka nepřicházela v úvahu.

Brněnské stavební předpisy umožňují stavět domy blíže k sobě a zástavba se tak může více zahustit. Kromě toho Brno zvolňuje pravidla pro výstavbu parkovacích míst. Dosud musel developer ke každému bytu postavit jedno parkovací stání, tato povinnost v centru města odpadá, což by mělo mimo jiné umožnit zastavět i proluky, kde je obtížné stavět garáže. Naopak Brno nařizuje zařídit u novostaveb stání na kola, předpisy také kladou důraz na zkvalitnění veřejných prostranství, výsadbu stromořadí a hospodaření s dešťovou vodou.

Ostravské stavební předpisy by měly vejít v platnost na podzim. Tamní městští plánovači vycházeli z celostátní stavební vyhlášky, kterou doplnili o ostravská specifika. „Město vzniklo sloučením několika malých obcí, které postupně rostly v souvislosti s překotným rozvojem průmyslu. Kompaktní části města střídají nevyužité nebo nefunkční plochy, což celkově ubírá sílu hodnotným částem města,“ popisuje ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury Ondřej Vysloužil, podle kterého je pro Ostravu typické nejen velké množství proluk, ale také masivní dopravní stavby uvnitř města. „Tam, kde jsou dnes tyto stavby nepříjemnou bariérou, spojenou taktéž s vysokými náklady na údržbu, by měla být umožněna jejich transformace na klasické ulice městského charakteru. Ty by měly umožnit kromě automobilové dopravy a tramvajového provozu také plynulý pohyb chodců a cyklistů.“

Nové předpisy mají v Ostravě umožnit snadnější zastavování volných ploch, řešení situace s parkováním a také zvýšit kvality veřejných prostranství. Město vymezilo například pravidla pro zeleň v ulicích a stanovilo základní podmínky pro oplocení nebo reklamu.