Německo hledá páku na majitele dvou milionů prázdných bytů. Ulevily by nájemnímu trhu
Kdo by to byl řekl, že i Německo je v bytové krizi, která má navíc často velmi podobné příčiny a projevy jako ta česká. Především chybějí byty. Vládní instituce odhadují deficit na několik milionů bytů. Koalice kancléře Olafa Scholze slíbila, že jich každý rok postaví na 400 tisíc. To se ale už skoro tři roky nedaří. Maximum, kam se vláda ve výstavbě dostala, je těsně pod hranicí tři sta tisíc nových bytů.
Důvodem je mimo jiné zdlouhavé stavební řízení, notoricky známá věc i z Česka. Problémem začínají být i vysoké ceny stavebních materiálů, které zvyšují ceny nových bytů na hranici nedostupnosti. Německu ale stále ještě dominují nájemní byty, bydlí v nich přes padesát procent lidí (přesněji 54 procent). I tady se trh v posledních letech zadrhává.
Na pohovor k majiteli bytu
Internetová realitní platforma ImmoScout24 uspořádala anketu mezi více než tisíci Němci ze všech socioekonomických skupin. Z dotazníků vyšlo, že každý druhý Němec hledá vhodný byt k pronájmu déle než rok. Celá čtvrtina lidí odpověděla, že hledala byt déle než dva roky. Dvě třetiny lidí jsou také přesvědčeny, že nakonec byt najdou, přestože konkurence je obrovská a žádostí o pronájem bytu prudce přibývá. Šestnáct procent lidí odpovědělo, že naopak ztrácí důvěru ve funkčnost trhu s nájemními byty a nevěří, že vhodný byt někdy najde.
Je pochopitelné, že z hledání bytu se stává poměrně specializovaná disciplína. Na internetových serverech zaměřených na trh s nemovitostmi se proto stále častěji objevují soubory rad, jak jednat s majiteli a jak se dostat do jejich přízně. Nejde o nabídku nějaké úplaty navíc, ale většinou o potvrzování vlastního kreditu „slušného nájemníka“, který nebude dělat problémy, nebude vytvářet v domě nepořádek, a hlavně bude spolehlivě platit nájem. K dobrému dojmu patří i slušné oblečení. Vypadá to až legračně a nedůstojně, ale konkurence je dnes nemilosrdná a bydlet chce každý.
Zelení chtějí daň z neobsazených bytů
O to více roste tlak na to, aby se konečně už začalo pracovat s výsledky sčítání lidu z roku 2022, které odhalilo, že v Německu jsou téměř dva miliony prázdných bytů (1,9 milionu). Na posun v tomto směru v řadě měst tlačí nejvíce Zelení, kteří také uvažují o tom, že za bezdůvodně neobsazený byt by lidé platili speciální daň, která by je „motivovala“ k tomu, aby byt obsadili. U nemovitosti v hodnotě půl milionu eur by to mohlo být od pěti do deseti tisíc eur za rok, což je sice ohromná částka, ale takzvané inputované nájemné, zavedené například ve Švýcarsku, kde majitel platí průměrný nájem, i když v bytě nikdo nebydlí, je ještě vyšší.
Berlín vede statistiku
Sčítání lidu, které zahrnuje i sčítání domů a bytů a v němž podle Spolkového statistického úřadu figuruje 23 milionů bytů a osm tisíc bytových družstev a společenství, mimo jiné odhalilo, že v hlavním městě Berlíně existuje více než čtyřicet tisíc prázdných, tedy bezprostředně neobydlených bytů. V dalším městě s napjatou bytovou situací, v bavorském hlavním městě Mnichově, je to dvacet tisíc prázdných bytů. Podobně to vypadá i v dalších velkých městech. Státní statistiky dokládají, že druhé největší město Německa, přístavní metropole Hamburk, vykazuje o trochu méně prázdných bytů, i když i tam se jejich počet blíží dvaceti tisícům. Stejná čísla se v přehledech statistiků objevují i u saského Lipska. To má ovšem ve srovnání s citovanými velkoměsty pouze 620 tisíc obyvatel. Hlavní město Saska Drážďany má něco přes půl milionu obyvatel a je tam kolem třinácti tisíc prázdných bytů.
V menších německých městech je situace mnohem lepší. V Erfurtu, hlavním městě německé spolkové země Durynsko, se při sčítání lidu zjistilo, že žádného nájemníka vykazuje delší dobu pět tisíc bytů ve městě. Univerzitní Marburk či Tübingen hlásí tisícovku prázdných bytů.
Statistici také sledovali, jak dlouho jsou tyto byty bez bezprostředních uživatelů. Při šetření zjistili, že 55 procent těchto nemovitostí nebylo obsazeno déle než rok. K případnému nastěhování do tří měsíců bylo ale nachystáno jen 38 procent všech zachycených prázdných bytů. Nejen v Berlíně, ale i v Hamburku nebo v Brémách to bylo padesát až šedesát procent takových nevyužívaných bytů.
Byt rekonstruujeme, uvádějí majitelé
Jako jeden z hlavních důvodů, proč se v bytě aktuálně nebydlí, uváděli majitelé probíhající nebo plánovanou rekonstrukci. Takových bytů před rekonstrukcí či v probíhající renovaci byla celá čtvrtina. Ze dvou milionů bytů se pouze ve čtyřech procentech případů ukázalo, že prázdné byty jsou neobyvatelné a měly by se zbourat. Sedm procent prázdných bytů majitelé přímo prodávali nebo se je prodat chystali.
Tlak na využití prázdných bytů nepřinese zázračné řešení bytové krize v Německu, lokálně by ale mohl hodně pomoct. Na místních politicích také asi zůstane, jak si s prázdnými byty se svých obcích poradí a jak se jim podaří přesvědčit jejich majitele, aby své byty vrátili na napjatý trh s nájemním bydlením.
