Klidně můžou dál skákat po střeše. Vltavská filharmonie čeká na zelenou, zachová místo pro parkouristy
25. 5. 2025 Karolína Blažková
„Je to stavba, které se chceme všichni dožít,“ shodli se na úterním REsummitu pořádaném redakcí e15 architekt Martin Krupauer, náměstek pražského primátora Petr Hlaváček a zástupce dánského studia BIG Jan Magasanik. Od dokončené architektonické studie na Vltavskou filharmonii a rozpracované dokumentace si slibují, že by stavba mohla příští rok získat zelenou. Na magistrátu nyní dokumentace čeká na posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Podle Hlaváčka půjde o nejlépe dopravně obsloužený koncertní sál na světě. „A to i ve srovnání s často zmiňovanou Kodaní. Oproti dnešku to bude klidná oáza pro lidi,“ dodává.
Aby se u projektu předešlo takzvanému NIMBY efektu – tedy odporu místních obyvatel vůči nové výstavbě – organizují architekti exkurze na staveniště i do okolí stanice metra Vltavská. „Díváme se na podobné projekty ze světa a učíme se z nich,“ říká Magasanik a zmiňuje operu v Oslu, hamburskou Elbphilharmonie nebo koncertní sál Walta Disneyho v Los Angeles. Všechny tyto stavby prošly náročným obdobím výstavby, díky otevřené komunikaci s veřejností se ale většinou podařilo předejít ostrým střetům s místními. „Všichni si uvědomujeme, že musíme být transparentní,“ dodává.
Projekt od začátku procházel připomínkami odborné veřejnosti i místních. „Potkal jsem u Vltavské několik mladých lidí, kteří na mě volali: ‚Vy jste ten Hlaváček? Víte, že tohle je oblíbené místo pro parkouristy a vy jim to tady celé zničíte?‘“ svěřil se s jednou z příhod náměstek pražského primátory. Ačkoliv si nejdříve údajně myslel, že by mladíci v Holešovicích chtěli jezdit na koních, ti mu vysvětlili, že v parkouru skáčou přes městské překážky lidé bez zvířat.
„Tak to tam Martin (Krupauer) přidal. Je to tam navržené, slíbili jsme to a když budou trochu odvážní, můžou se tomu věnovat klidně na střeše,“ říká s nadsázkou. Podle Magasanika vzniknou v Holešovicích místa pro parkouristy nakonec tři: tréninková zóna mimo areál filharmonie, prostor u viaduktu a terasy přímo na budově. „Město vnímají jinak než běžní chodci. Architektury se dotýkají rukama a umí ji využít prostorově,“ říká.
GALERIE: Dopracovaný projekt Vltavské filharmonie
Cenu filharmonie původní projekt odhadoval na 9,4 miliard korun, inflace a stavebních prací, materiálů a dopracování soutěžního návrhu podle legislativy nebo názorů veřejnosti a odborníků ji zvýšil na 11,65 miliardy. Celkově má do okolí stanice Vltavská zamířit téměř sedmnáct miliard korun. „Jde o čísla na základě technické dokumentace. Ta cena se bude samozřejmě vyvíjet, ale bude záležet na třech věcech: pokud ten projekt budeme měnit, pokud budeme dělat chyby a na inflaci,“ vysvětlil architekt Krupauer.
Na filharmonii bude vybírat Kalousek
Podle Hlaváčka zaplatí třetinu nákladů Praha, třetinu stát a poslední část soukromý sektor. Výstavbu filharmonie by měl spolufinancovat nadační fond, který povede bývalý ministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek spolu s exguvernérem ČNB a současným šéfem dozorčí rady ČSOB Zdeňkem Tůmou. V čele fondu má být také spoluzakladatel a spoluvlastník antivirové a softwarové firmy Avast Pavel Baudiš.
Pokud půjde vše podle plánu, výstavba by mohla začít v roce 2027. Otevření se plánuje na rok 2033. Samotný provoz koncertního komplexu by měl podle studie stát 887 milionů ročně, přičemž výnosy z koncertů, pronájmů, parkování a občerstvení se odhadují na více než 970 milionů korun.
Provozní zisk by tak mohl dosahovat zhruba 90 milionů ročně – výpočet vychází z pátého roku stabilizovaného provozu. V tomtéž roce by filharmonii mohlo navštívit až 1,3 milionu lidí, z toho zhruba 600 tisíc na koncertech a dalších akcích.
Za jedenáct let příprav a dvacet let provozu má projekt vytvořit nejméně 62 tisíc plných jednoletých pracovních úvazků. Studie odhaduje, že za třicet let přinese do veřejných rozpočtů až 29 miliard korun. Pokud bude projekt financován pouze z veřejných prostředků, měl by se podle Krupauera do roku 2052 vrátit v poměru 1,8 ku jedné.
