Kde už cihla není zlatá. 10 vyspělých koutů světa s propadem cen bytů

Čínský papírový tygr

Podle známé byznysové mantry rozhodují o ceně nemovitostí tři faktory: lokalita, lokalita, lokalita. V Číně teď ale realitní masakr nebere rukojmí, zasáhl dokonce i věhlasnou Šanghaj a Peking. Ceny tamních bytů a domů od svého maxima z roku 2021 klesly v průměru téměř o deset procent. V menších městech dokonce až třikrát tolik, shrnula nedávno poradenská společnost Oxford Economics. A mizerie ještě neodezněla.

Koncem loňského roku v Číně klesaly ceny nemovitostí na sekundárním trhu ve všech 70 sledovaných významnějších městech už druhým měsícem v řadě. To se za dobu měření této statistiky od roku 2011 zatím nestalo. Přitom ještě před rozšířením nemoci covid-19 byly čínské reality rozehřáté natolik, že za ně kupci místy neváhali platit skoro dvacetinásobek v zemi obvyklých ročních příjmů. Vyšly je tedy ještě dráže než nyní průměrně vydělávajícího Čecha novostavba v Praze.

Po pandemii ale čínská realitní bublina splaskla. Zkrachovali obří developeři, na mnoha místech země zůstala nedostavěná města duchů. A demografický vývoj je tak špatný, že do konce století může počet obyvatel Číny klesnout na polovinu. To vše jsou problémy, jež nedopadají jen na developery a realitní investory. Některé předpovědi špičkových ekonomů počítají s tím, že během příštích osmi let může tempo růstu americké ekonomiky poprvé po dekádách překonat to čínské. „Čína v tomto ohledu kopíruje Japonsko z padesátých let nebo Koreu ze sedmdesátých let s fascinující přesností. Čína je vlastně standardní asijský tygr, jen v gigantickém měřítku,“ glosuje na svém Substacku hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.