Janáčkovo kulturní centrum vdechne nový život zanedbanému koutu historického jádra Brna
30. 4. 2025 Anna Kanta
Stavbou nového kulturního centra v Brně nevzniká jen další budova. Rodí se projekt, který si klade za cíl změnit kulturní infrastrukturu, ale i to, jak se na město dívá zbytek Evropy. Janáčkovo kulturní centrum, jehož stavba nadzemní části byla zahájena slavnostním poklepáním základního kamene v únoru 2025, by se mohlo stát pro Brno něčím, čím je například Elbphilharmonie pro Hamburk.
Centrum se buduje v proluce mezi ulicemi Veselá a Besední, tedy v samotném historickém jádru města, a podzemním tunelem bude propojené s Besedním domem, který je v současné době sídlem Filharmonie Brno. Nový sál s kapacitou 1200 míst bude zázemím pro orchestr, nabídne i špičkovou akustiku. O tu se totiž postará renomovaná japonská firma Nagata Acoustics, která stojí za ikonami jako Walt Disney Concert Hall v Los Angeles nebo Fondation Louis Vuitton v Paříži.
Město tímto projektem řeší v rámci své strategie dlouhodobý nedostatek reprezentativních prostor pro symfonickou hudbu, posiluje kulturní turistiku a vytváří veřejný prostor, který není založený na konzumaci. Ačkoliv se investice do budování kulturního centra nevrátí samotným prodejem vstupenek, očekává se, že do Brna obecně zamíří více turistů i nových obyvatel.
„Náměstí Ludvíka Kundery a okolí hotelu International bylo dlouhá léta zanedbaným koutem brněnského historického jádra. V blízkosti se přitom nachází řada významných institucí, včetně Moravské galerie nebo Hudební fakulty JAMU. Díky stavbě Janáčkova kulturního centra se podaří lokalitu opět pozvednout a vdechnout jí nový život. A to i skrze moderní architekturu, která zároveň respektuje své okolí,“ říká Markéta Vaňková, primátorka Statutárního města Brna.
Celková cena projektu činí 2,3 miliardy korun. Ministerstvo kultury přispěje 600 miliony, Jihomoravský kraj poskytne 100 milionů a městská společnost Brněnské komunikace dodá 332 milionů. Zbytek pokryje město Brno z vlastních zdrojů, částečně pak za pomoci úvěru od Evropské investiční banky, o kterém teď vyjednává. Zatímco na jedné straně stojí velcí podporovatelé celého projektu, na straně druhé je řada kritiků, kteří varují před zadlužováním. Město ale argumentuje tím, že jeho ekonomický stav takový krok umožňuje. „Plánovat takové investice, které by posílily konkurenceschopnost města bez určitého zadlužení, zkrátka není možné. K růstu životní úrovně, jakou známe na Západě, se musíme proinvestovat,“ vysvětluje Vaňková.
Janáčkovo kulturní centrum je ale jen jednou částí plánovaných projektů. Brno má rozpracované investice za téměř devět miliard korun, mezi které patří i multifunkční Arena Brno pro 13 tisíc diváků, pokračování výstavby Velkého městského okruhu, napojení na vysokorychlostní železnici nebo klimatické projekty, jako jsou retenční nádrže nebo horkovod z Dukovan. Město tím chce posílit svou soběstačnost a konkurenceschopnost.
Hudební sál je kromě kulturního aspektu i strategickou investicí. Nabídne prostor, kde bude kvalitní zvuk na prvním místě, ale zrovna tak i ticho. Umělci tvrdí, že v době, kdy je kultura často přehlížena na úkor ekonomických či politických zájmů, je taková stavba nejen architektonickým skvostem, ale rovněž to dokazuje, že Brno má jeden cíl – růst a inovovat.
Ani Praha nicméně nezůstává ve výstavbě velkých kulturních staveb pozadu. Zbudování Vltavské filharmonie je aktuálně ve fázi příprav. Samotná výstavba by měla začít v roce 2027 a dokončení je plánováno na rok 2032, s otevřením pro veřejnost v roce 2033. Náklady na projekt jsou odhadovány na 16,5 miliardy korun bez DPH a Praha zároveň usiluje o státní podporu a soukromé financování, a tak chystá sbírku.
„Toto je velká a významná věc, takže věřím, že o to zájem bude,“ řekl náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Záležet bude zejména na podpoře velkých firem a významných podnikatelů, se kterými zástupci města průběžně mluví. „Prováděli jsme různé konzultace a došli jsme k tomu, že to není naivní čin,“ dodal Hlaváček. Vltavská filharmonie má nabídnout tři špičkové koncertní sály a stát se nejen novým domovem pro Českou filharmonii, ale i kulturním symbolem Prahy světového formátu.
