Hilton je na prodej. Obřímu realitnímu obchodu deset let bránily spory se zkrachovalým miliardářem

Mezi velkými invesičními skupinami byl o Hilton velký zájem už na podzim 2014, kdy měl původně zamířit do prodeje. Tehdy se jeho prodejní cena odhadovala na minimálně 150 milionů eur. Na jaře 2015 ale do hry nečekaně vstoupil soudní spor předchozího majitele hotelu na pražské Florenci, bývalého nejbohatšího Ira Seána Quinna, se společností Avid Asset Management, která spravovala část bývalého realitního portfolia tohoto zkrachovalého miliardáře. Soud se protáhl na několik let a následně možný prodej zastavila pandemie, která tvrdě dopadla právě na hotelový byznys.

Hotel se však v roce 2022 vrátil do černých čísel, když zaznamenal zisk před zdaněnín téměř 3,2 milionu eur při obratu 43 milionů eur. Ve finanční zprávě přitom stála poznámka, že je na cestě k návratu na předcovidovou úroveň.

Prodej hotelu, který měl odstartovat v roce 2014, ale nakonec se rozjíždí až nyní, je důsledkem finanční krize z roku 2008 a krachu irské banky Anglo Irish Bank, ve které realitní magnát Quinn držel v té době 28 procent akcí. Jejich hodnota se však vlivem prudkého pádu irského realitního trhu snížila o 90 procent a miliardář se ocitl v obrovských finančních potížích. O majetek následně přišel a v roce 2013 irští poslanci definitivně schválili likvidaci Anglo Irish Bank. Majetku se nyní zbavuje následnická státní firma IBRC.

„Tyto okolnosti mohou mít významný vliv na průběh celého prodeje. Cena díky tomu nebude nadstřelená tak, jak by mohla být v případě, že by ji prodával soukromý investor. IBRC se majetku chce zbavit a získat zpět peníze. To by mohlo povzbudit kupce a urychlit celý proces prodeje,“ řekl e15 poradce seznámený s okolnostmi prodeje.

V roce 2015, než se tehdejší plány na prodej zadrhly, byly podle tehdejších informací Hospodářských novin  koupi nejblíže dva hráči: hotelová společnost Best Hotel Properties (BHP) s kapitálem česko-slovenské investiční skupiny J&T a evropská větev obří americké skupiny Blackstone. Hotel se možná měl po změně majitele přejmenovat.

Kdo nyní projeví zájem o trofejní hotel, ve kterém se v minulosti ubytoval například bývalý americký prezident Barack Obama nebo jeho předchůdci Bill Clinton a George W. Bush, není jasné. Podle poradců je však pravděpodobné, že půjde opět o velké zahraniční skupiny, jako je například zmíněný Blackstone. Prezentaci potenciální zájemci teprve obdrží.

Pražský hotel Hilton postavila v roce 1991 státní společnost Čedok ve spolupráci s francouzskou organizací CBC Paris. Jednalo se jednu z vůbec prvních staveb v novodobé historii země financovanou kapitálem ze západní Evropy.

Během povodní v roce 2002 utrpěl Hilton velké škody. Aby tehdejší vedení zajistilo stabilitu budovy, bylo nuceno uměle zatopit dvě nejnižší podlaží. Už šest týdnů po povodních však Hilton opět otevřel a následně prošel významnou rekonstrukcí.

V roce 2004 se stal součástí zmíněného impéria irského miliardáře Seána Quinna a jeho mezinárodní skupiny Quinn Group, která jej koupila ještě společně s hotelem Ibis za 145 milionů eur.

Pád nejbohatšího Ira, který si koupil pražský Hilton

Quinn začínal v 70. letech jako obchodník se štěrkem, pak jeho firma začala vyrábět cement, sklo a postupně rozšířila záběr do pojišťovnictví. Následně začala skupovat nemovitosti v domovském Irsku, střední Evropě, na Ukrajině a také v Rusku, konkrétně v Moskvě. V roce 2008 činil majetek irského byznysmena podle časopisu Forbes šest miliard dolarů, což ho řadilo na 164. místo žebříčku nejbohatších lidí světa.

Osudové rozhodnutí, které vedlo až ke krachu, učinil Quinn těsně před propuknutím krize. V roce 2007 si pořídil pětiprocentní podíl ve zmíněné a dnes již neexistující Anglo Irish Bank a postupně ho navyšoval. Prostředky na nákup dalších akcií jeho skupina získávala za peníze, které si od stejné banky půjčovala.

Když se irská vláda počátkem roku 2009 rozhodla banku znárodnit, Quinnův dluh už dosahoval 2,9 miliardy eur. V roce 2011 pak Quinn a jeho rodina přišli na základě soudního rozhodnutí o veškeré pravomoci ve skupině, která jim patřila. Přesto se byznysmen léta soudil, a bránil tak prodeji jejího majetku. Ten se po letech až nyní dává do pohybuju. Nedávno tak šel do prodeje například hotel Slieve Russell v irském hrabství Cavan, další z Quinnových kdysi ceněných aktiv, v hodnotě 35 milionů eur. Problém však nyní pro IBRC, která majetek prodává, představuje ruská agrese na Ukrajině. Kvůli sporům s Quinnem se tamější nemovitosti před vypuknutím války nepodařilo prodat a nyní je to prakticky nemožné.

Pražské hotely na prodej

Pražským hotelům se po posledních náročných letech opět začíná dařit. Dokazují to čísla realitně poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Loni se jejich obsazenost přiblížila hodnotám v předcovidových letech. Za celý rok činila 71 procent, o sedm procentních bodů méně než v roce 2019. V prosinci se pak vrátila na 79 procent, tedy na stejnou hodnotu. Výnos za jeden dostupný pokoj přitom loni dosáhl 78 eur (asi 1980 korun), meziročně stoupl o 36 procent.

O hotely se opět začínají zajímat investiční skupiny a pro současné majitele, kteří v minulosti zvažovali exit, se naopak nabízí příležitost opět za zajímavé ceny prodávat. Dokazuje to i stávající nabídka na trhu. K mání je například nejluxusnější pražský hotel Four Seasons, kde přespávali fotbalisté Liverpoolu, světoví politici či zpěvačka Madonna. O jeho prodeji informovaly před časem Hospodářské noviny . Podle informací e15 se aktuálně jedná i o prodeji dalších předních hotelů v hlavním městě, zúčastněným stranám se však daří držet informace pod pokličkou.

Objem investičních transakcí na pražském hotelovém trhu se loni podle Cushman & Wakefield meziročně zvýšil o 68 procent na 137 milionů eur (asi 3,5 miliardy korun). Ve srovnání s rekordním rokem 2019 je to ale podle společnosti výrazně méně. Podle dřívějších údajů právě v tomto roce hodnota investic do hotelových nemovitostí v Česku činila 620,4 milionu eur (16,7 miliardy korun). Loni se v Česku prodalo devět hotelů, 78 procent investic směřovalo do hlavního města. Tři čtvrtiny transakcí měli „na svědomí“ zahraniční investoři.