Druhá míza ikony českého brutalismu. Pragerovu Komerčku získal vlivný ústecký byznysmen
Jedna z ikonických staveb českého brutalismu změnila majitele. Komerční bance se v loňském roce podařilo prodat svou někdejší pobočku v pražské Štefánikově ulici. Výraznou a spoře prosklenou stavbu ve tvaru osmibokého jehlanu projektoval v sedmdesátých letech minulého století tehdejší prominentní architekt Karel Prager, který je mimo jiné i autorem budovy Nové scény Národního divadla či Nové budovy Národního muzea. Pro byznys banky už byla stavba nevyhovující, novým vlastníkem je vlivný podnikatel z Ústí nad Labem.
„Máme prodáno a jsme rádi, že budovu čeká nějaký další život a snad i bohulibý účel. Pro nás už to nebylo, v průběhu let se pro nás stala budova nevyhovující,“ uvedl v rozsáhlém rozhovoru pro e15 šéf Komerční banky Jan Juchelka, podle něhož byla Pragerova stavba pro banku jednou z nejméně efektivně fungujících budov banky v Praze.
„Tým, který tam pracoval, byl extrémně šťastný, že se přestěhoval do nových prostor v nové zástavbě,“ dodal Juchelka s tím, že pobočka se přesunula do nové budovy vzdálené jen několik set metrů od Pragerova „bunkru“. Za kolik se Komerčka budovy zbavila, Juchelka neprozradil.
Smíchovskou stavbu, která svým sugestivním vzhledem budila a stále budí kontroverze, získala společnosti Manoral Global, kterou prostřednictvím několika dalších firem vlastní ústecký podnikatel Radko Vrbík. Ten je prostřednictvím své firmy Rekultivace Ústí nad Labem letitým účastníkem tendrů na velké stavební zakázky Ústeckého kraje.
Plány Vrbíka s někdejší pobočkou Komerční banky redakce zjišťuje.
„Budova je komerčního charakteru a může být v budoucnu využívána obdobným způsobem jako v minulosti,“ uvádí šéfka a partnerka v české odnoži britské realitní a poradenské společnosti Knight Frank Zdenka Klapalová. Poradci firmy Knight Frank byli v transakci aktivně přítomni jako partner Komerční banky. „Může být potřeba určitá investice, budova je ale svou lokalitou a architekturou zcela výjimečná,“ dodává Klapalová s tím, že právě kvůli spolupráci při transakci nemůže uvést bližší podrobnosti.
Budova byla projektována v sedmdesátých letech dvacátého století jako jedno ze sídel tehdejší Státní banky československé. Samotná stavba pak probíhala mezi roky 1977 a 1992. Po jejím dokončení už Státní československé bance nepatřila. V roce 1993 ji do svého vlastnictví převzala Komerční banka, které patřila až do prodeje Vrbíkově firmě. Štefánikova ulice na pražském Smíchově byla s trochou nadsázky „ateliérem“ Karla Pragera.
Architekt počítal s její kompletní přeměnou, která byla součástí jeho návrhu na přestavbu celé čtvrti, který ale nikdy nebyl realizován. Z původních plánů na pěší zónu v kombinaci s podzemními komunikacemi zbyly právě jen budova stavěná pro Státní banku československou a sousední obytný komplex, který pracuje s podobnými vizuálními prvky.
Prakticky po celou dobu své existence přitom byla spojena s kontroverzními reakcemi laické i odborné veřejnosti a v posledních letech nedělala Komerční bance vždycky dobrou reklamu. „To, jak to tady vypadá, je úplně příšerné! Když se vydáte do banky bezbariérovým přístupem, tak to je opravdu jen pro silnější povahy. A pozor, doporučuju zacpat si nos,“ uváděl například v dubnu roku 2022 ve svém pořadu Plus/Minus architekt Adam Gebrian s tím, že prostor bezprostředně kolem budovy byl tehdy ve zcela neudržovaném stavu.
„Můžete říct, že to je chyba architekta, že měl odhadnout, že to bude vypadat takhle, ale já si tím nejsem úplně jistý,“ uváděl tehdy Gebrian. Karel Prager byl český architekt, stavitel a konstruktér. Patřil k nejvýraznějším figurám poválečné architektury v Československu a zároveň k nejdiskutovanějším architektům druhé poloviny 20. století. Je autorem mnoha ikonických pražských staveb, kromě těch zmiňovaných je podepsán pod budovou Sdružení projektových ateliérů známou jako Pragerovy kostky, kde sídlí Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
