Chceme rychleji stavět? Zrušme zbytečnosti. Výjimka, kterou úředníci vždy schválí, jenom brzdí

Jako zástupce operátorů se Asociace provozovatelů mobilních sítí snažila poslance přesvědčit, aby zvýšili výjimku pro stavbu telekomunikačních věží. Podařilo se, a při stavbě mobilního vysílače tak nebudeme muset žádat o vynětí zemědělské půdy z půdního fondu do celkové plochy 100 metrů čtverečních. Malý pozměňovací návrh ministra dopravy Martina Kupky a poslance Jiřího Havránka (ODS) široce podpořila i opozice, zejména ANO a SPD.

S pochopením úředníků

Z důvodů daných fyzikou musíme občas stavět stožáry pro šíření signálu i na zemědělské půdě. Dodnes jsme měli výjimku a nemuseli jsme žádat o vynětí u plochy do 30 metrů. Jenomže s ohledem na bezpečnost a technologické inovace se dnes staví vysílací věže tak, aby lépe odolaly větru a unesly více technologií. Prakticky to znamená, že stožáry už nejsou tenké, monolitické sloupy jako v minulosti, ale takzvaně příhradové – jejich základna má čtyři body podobně jako Eiffelovka. Kromě širší základny je nutná i optická přípojka, zdroj záložního napájení a oplocení. Do nově schválených 100 metrů čtverečních se ale bezpečně vejdeme.

Díky novele a díky tomu, že nebudeme muset procházet úředním procesem zvaným „žádost o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu“, ušetříme čas nutný pro výstavbu věže zhruba o měsíc. Možná si říkáte, že jeden měsíc není zásadní. Jenomže takovýchto jednoměsíčních zdržení jsou při výstavbě telekomunikační infrastruktury desítky. Třeba ve Švédsku či Irsku můžete postavit telekomunikační stavbu takřka bez byrokracie, pouze při splnění daných pravidel a pochopitelně po dohodě s majitelem pozemku.

Schválené zvýšení výjimky na vynětí z půdního fondu ze 30 na 100 metrů čtverečních je však zajímavé ještě z jiného pohledu. Zcela přesně ilustruje, jak je náš byrokratický systém obrovsky neefektivní. Za posledních pět let museli operátoři téměř vždy při stavbě věží žádat o vynětí půdy z půdního fondu, protože dosud platných 30 metrů pro moderní vysílací věže nestačilo. A opravdu nikdy se u těchto žádostí nestalo, že by byly zamítnuty. Důvod je jednoduchý: operátoři nezneužívají podobných možností k tomu, aby osazovali česká pole stožáry. Naopak své sítě staví pragmaticky tam, kde je to optimální pro potřeby obyvatel. A úředníci to vidí, chápou a nemají problém s tím, žádost o vynětí akceptovat a stavbu povolit.

Miliardy u ledu

Původní ustanovení tak v zásadě sloužilo jen k tomu, že generovalo náklady. Na straně státu je to zejména úřednický aparát, který se musí žádosti věnovat, posoudit ji s ohledem na místní podmínky a pak ji (ve sto procentech případů) povolit. Na straně soukromých firem jde o právníky a síťaře, kteří musí žádosti připravit tak, aby je bylo možné podat. Celé to administrativní kolečko přitom této zemi nepřinášelo žádnou přidanou hodnotu. Naopak, pouze vedlo ke zdržování výstavby, a v důsledku toho se zdržovalo i pokrývání odlehlých oblastí Česka kvalitním signálem.

Možná je načase, aby se firmy ve spolupráci se státem pokusily najít a identifikovat další podobná brzdící zákonná ustanovení. Zákony, které jen generují nepotřebné úřednické úkony a současně nedělají život lepším, jsou k ničemu a neměli bychom se bát to říct nahlas. V řadě zemí Evropské unie už na to přišli.

Naši politici se poslední roky zaklínají tím, že chtějí usnadnit a urychlit výstavbu. Telekomunikační společnosti to samozřejmě jenom vítají a jsou připraveny investovat další peníze do stavby vysokorychlostních sítí. Nikdo na straně firem ani investorů ale nebude vynakládat investiční miliardy, když nebude zřejmé, že je skutečně proinvestuje v předpokládaném čase. Aktuálně patříme v povolování staveb k nejhorším zemím Evropy, byrokracie povolovacích procesů je nepředvídatelná. Bez kvalitní digitální infrastruktury se ale Česko do budoucna neobjede.