Prahu čeká léto kulturních rekonstrukcí. Uzavřou se Nová scéna, Stalin i palác Kinských na Staromáku
28. 6. 2025 Karolína Blažková
Novou scénu Národního divadla čeká rozsáhlá rekonstrukce. Brutalistní budova z osmdesátých let projde společně s přilehlými stavbami technickou modernizací za více než dvě miliardy. Oprava zahrne i čištění ikonického skleněného pláště. Provoz přeruší kavárna NONA, která se po opravách v původní podobě už nevrátí, nahradí ji dvoupatrová kavárna v jiných prostorách. Co dalšího čeká kulturní Prahu?
Brutalistní Nová scéna Národního divadla zavírá kvůli rekonstrukci. Ta začne na podzim a soubor svá představení přesune do náhradních prostor – například do holešovické La Fabriky. Společně s divadlem svůj provoz ukončí kavárna NONA, která se po pravidelných letních prázdninách a plánované rekonstrukci ve stejné podobě již nevrátí.
Nová dvoupatrová kavárna má otevřít směrem na náměstí Václava Havla, podle mluvčího Národního divadla Tomáše Staňka prostor do budoucna počítá s možností konání kulturních akcí. Na místě původního restauračního zařízení rozšíří divadlo vstup do sálu, který současně zvětší přibližně o sto míst.
Právě nedostatečné kapacity scény jsou jedním z důvodů rekonstrukce. Projekt na Novou scénu byl totiž původně o poznání velkolepější – na volném prostranství po zdemolovaných klasicistních Kaurových domech měly vyrůst celkem tři nové objekty: provozní budova divadla , restaurace a nejblíže Národní třídě budova se společenským sálem.
Historie kontroverzní Nové scény
Šlo sice o vedlejší produkt tehdejší rekonstrukce historické budovy Národního divadla, nakonec se ale z projektu na Novou scénu stal jeden z nejdiskutovanějších architektonických počinů socialistického Československa. Soutěž na zastavění volného prostranství u Národní třídy vyhrál v roce 1966 funkcionalistický architekt Bohuslav Fuchs. Ten však ještě před dokončením záměru zemřel, a projekt proto převzal památkový ústav, který jej dotáhl do realizační fáze.
Výstavba se však během několika let obrátila zcela jiným směrem. Zlom přišel v roce 1980 na popud scénografa Josefa Svobody, který prosazoval vznik samostatné scény pro soubor Laterny magiky. Jeho návrh společně s architektem Zdeňkem Kunou sice získal odbornou podporu, kvůli zpoždění s dokončením ale narazil na politický odpor.
Rozhodující slovo tak dostal architekt Karel Prager, který kromě Nové scény stojí v Praze například za budovou bývalého Federálního shromáždění – dnešní Nová budova Národního muzea – či za současným sídlem CAMP na pražských Emauzích. Projekt na Novou scénu upravil a během necelých 18 měsíců jej dovedl k realizaci, musel ale učinit několik kompromisů co do velikosti budovy a jejího zázemí.
Nová scéna Národního divadla otevřela v polovině listopadu 1983. Budova je dodnes milovaná i nenáviděná současně, razantně totiž zasahuje do novorenesanční siluety Národní třídy. Její vzhled, vycházející z brutalismu a konstruktivismu, kombinuje masivní pilíře s průhlednými plochami a fasádou ze čtyř tisíc skleněných tvarovek, navržených Stanislavem Libenským.
Vnější skleněný plášť čeká v následujících dvou letech rozebrání a vyčištění. Investice přes 300 milionů korun dál počítá s modernizací systému vytápění, chlazení i snížení energetické spotřeby. Všechny památkově chráněné prvky – jako například skleněné stěny či ikonické zelené serpentinitové obklady – budou zachovány. Nová scéna opět otevře v roce 2028.
Prahu kromě Nové scény Národního divadla čekají další rekonstrukce >>>
