Obce přijdou o vliv. Bránit stavbám bude za Babiše složitější
10. 10. 2025 Jiří Liebreich
Volby do Poslanecké sněmovny zásadně oslabily strany končící vládní koalice Spolu, o značnou část svého vlivu však mohou přijít také jednotlivé obce. Lídr vítězného hnutí ANO Andrej Babiš, který se nyní pokouší sestavit novou vládu, totiž slibuje návrat té verze stavebního zákona, kterou prosadil za své poslední vlády. Zákon má zatočit mimo jiné s fenoménem NIMBY – z anglického „not in my backyard“, tedy „stavte si, ale hlavně ne u nás“. Bránit strategickým investicím, za něž je považována například chystaná vysokorychlostní železnice, by tak mělo být podstatně náročnější.
Důležitou součástí návrhu zákona, který za Babišovy vlády prosadila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), bylo zrušení takzvané přenesené působnosti státní správy a vytvoření čistě státní správy ve stavebním řízení. Systém měl zastřešovat centrální stavební úřad. Ten však vláda Petra Fialy (Spolu) odmítla a prostřednictvím novely zákona ponechala síť místních a krajských úřadů.
„Problémem přenesené působnosti státní správy je fakt, že obce zaměstnávají stavební úředníky, kteří mají být ze zákona nezávislí. To se však v praxi neděje, právě proto, že spadají pod přenesenou působnost obcí. Obce dnes často nemají zájem o novou výstavbu, mimo jiné i kvůli efektu NIMBY. Pracují pro své stávající voliče, u nichž obvykle převáží odpor proti výstavbě v jejich okolí nad dlouhodobým zájmem o rozvoj obcí,“ říká Marcela Fialková.
Ta v minulosti zodpovídala za strategii developera UDI Group a působila jako poradkyně exministryně Kláry Dostálové (ANO) při tvorbě zmíněného stavebního zákona. Je možné, že se na aplikování původní verze zákona bude opět podílet. Aktuálně platný novelizovaný stavební zákon tak umožňuje úředníkům stavebních úřadů rozhodovat v obdobných případech rozdílně – podle toho, jak si zákon vyloží.
Obce a NIMBY oslabí
„Pokud se vedení obce staví proti plánovanému projektu, velmi často ovlivní stavební úřad, který pak povolování stavby zdržuje různými obstrukcemi, vyžadováním dalších neodůvodněných požadavků nebo prostým odkládáním projektu,“ tvrdí Fialková.
Verze stavebního zákona, ke které se chce hnutí ANO vrátit, by ponechala obcím právo rozhodovat o výstavbě prostřednictvím územního plánu. V něm obec například stanovuje rámcově, jaké stavby mohou v daných lokalitách vznikat.
Pokud by tedy investor připravil projekt v souladu s územním plánem a splnil všechny zákonné požadavky, obec by mu nemohla bránit jinak než pouze jako běžný účastník řízení. Stávající praxe je jiná – i když investoři koupí pozemky a splní požadavky územního plánu i zákona, povolení k výstavbě dostat nemusí.
„Jako hlavní problém vnímáme závaznost územně plánovacích dokumentací a opakovaného vyjadřování, kde jdou jednotlivé připomínky často proti sobě. V momentě, kdy je plocha určena pro rozvoj a prošla již procesem vyhodnocení, velmi by investičnímu prostředí prospělo, pokud by investoři měli jistotu, že se tyto základní podmínky nebudou v čase měnit,“ říká ředitel úseku development a člen představenstva Státní investiční a rozvojové společnosti David Petr. Společnost má za úkol rozvíjet pro stát lokality, v nichž by mohli potenciální investoři stavět žádoucí projekty.
Současný stavební zákon je hybridem starého a nového systému, který nefunguje ani na papíře, ani v praxi, domnívají se v managementu developera Central Group. „Původní návrh Kláry Dostálové v mnoha ohledech vycházel z připomínek odborné veřejnosti, včetně developerů, jako jsme my, a jako celek měl potenciál fungovat. Přinejmenším ta verze, která se opírala o jednotnou státní stavební správu, digitalizaci a vymahatelné lhůty,“ říká výkonná ředitelka firmy Michaela Váňová.
„Funkčním ‚přežitkem‘ původního návrhu zákona je například specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad, který výrazně zrychlil povolování dopravních staveb a může být inspirací pro povolování větších bytových projektů. To by výrazně pomohlo posílit dlouhodobě nedostatečnou bytovou nabídku. Nefungující povolování a omezená nabídka jsou hlavními důvody, proč jsou nové byty zbytečně o pětinu dražší,“ dodává Váňová.
Na tom, že přeregulované a nečitelné legislativní prostředí plné výjimek a nejasností zpomaluje proces výstavby, se víceméně shodují zástupci napříč odvětvím. V prvním pololetí letošního roku bylo v Česku vydáno vůbec nejméně stavebních povolení za posledních 25 let, tedy od doby, kdy začal Český statistický úřad tuto statistiku sledovat, připomíná ředitel developera Finep Tomáš Pardubický. Bylo jich jen 29 tisíc.
„Například v Polsku se ročně v přepočtu na tisíc obyvatel zahajuje výstavba zhruba dvojnásobku bytů než v Česku. Z pohledu dostupnosti bydlení je tak Česká republika v konkurenční nevýhodě. Zrychlení povolování staveb obecně vnímáme jako cestu ke zvýšení nabídky a dostupnosti bytů,“ uzavírá Pardubický.
