Kvalitního studentského bydlení je stále málo. Segment ale přitahuje stále více investorů

Studentské bydlení v Evropě představuje jeden z významných segmentů realitního sektoru. Trh tak přitahuje stále větší zájem investorů, kteří v rámci širšího segmentu „living“ v cíleně budovaném studentském bydlení vidí perspektivní příležitost. Tento zájem je poháněn hned několika faktory: stále více mladých lidí usiluje o vysokoškolské vzdělání, roste mezinárodní mobilita studentů a demografické změny přetvářejí poptávku. S tou však v mnoha zemích současná nabídka tohoto typu bydlení nedrží krok.

Výstavbu nových zařízení komplikují nejen globální události, ale i zvyšující se stavební náklady. Podle Cushman & Wakefield ale i přes tyto výzvy zůstává důvěra investorů silná a očekává se, že sektor bude růst a přitahovat kapitál.

Jak si stojí studentské bydlení v Česku?

Přestože se počet studentů v posledních pěti letech zvyšoval jen mírně - v průměru o procento ročně - regionální rozdíly jsou výrazné. Zatímco Praha zaznamenává stabilní růst, například v Brně počet studentů klesl z více než 75 tisíc v roce 2010 na přibližně 63 tisíc v roce 2024.

Tuzemské vysoké školy aktuálně navštěvuje více než 315 tisíc studentů, z toho přes 56 tisíc zahraničních. Nabídka ubytovacích kapacit ale nedrží krok s poptávkou, a to zejména ve velkých městech. Analýzy společnosti Cushman & Wakefield ukazují, že dostupnost studentského bydlení je omezená a ceny se výrazně liší nejen podle regionu, ale i typu poskytovatele.

V roce 2024 bylo v Česku evidováno 165 zařízení poskytujících studentské ubytování s celkovou kapacitou 67 863 lůžek. Z toho veřejný sektor nabízí 60 219 lůžek, soukromý tvoří pouze jedenáct procent z celkového počtu, což představuje 7 644 lůžek. 

Největší kapacity vykazuje Praha (28 067 lůžek), následována Brnem (13 672) a Olomoucí (4 907). Mezi největší veřejné poskytovatele patří Univerzita Karlova (10 829 lůžek) a ČVUT (7 567 lůžek). V soukromém sektoru dominují CPI Hotels (1 761 lůžek) a Karlín Group & International Campus (675 lůžek). Významnou roli hraje i Zeitraum Student Housing, zastřešující ubytovací kapacity pro studenty a mladé profesionály, a to v pěti pražských rezidenčních budovách.

Ceny studentského bydlení se výrazně liší podle regionu i typu poskytovatele. V Praze se průměrná cena ve veřejném sektoru pohybuje okolo 6 030 korun za lůžko a měsíc, v soukromém sektoru dosahuje až 12 710 korun za lůžko a měsíc. V regionech jsou ceny o něco nižší. Ve veřejném ubytování studenti za lůžko měsíčně zaplatí v průměru 4 610 korun, v soukromém pak 8 790 korun.

Prostor pro nové investice, inovace a rozvoj

Z průzkumu společnosti Cushman & Wakefield vyplývá, že v Praze na jedno lůžko připadá 2,9 studenta, v Olomouci dokonce 3,5 studenta. „Český trh studentského bydlení se potýká s akutním nedostatkem kapacit. V současnosti vysoké školy nabízejí necelých 68 tisíc lůžek, přitom studentů je bezmála pětkrát tolik. V Praze se o jedno lůžko ucházejí téměř tři studenti, a podobně nepříznivý poměr hlásí i další univerzitní města," říká Kamila Breen, vedoucí oddělení průzkumu trhu v Cushman & Wakefield. A dodává, že tato situace nicméně představuje velkou příležitost pro investory. „Segment studentského bydlení se těší rostoucímu zájmu – soukromí provozovatelé zatím zajišťují jen asi desetinu všech lůžek, takže prostor pro nové koleje a studentské rezidence je obrovský,“ vysvětluje Breen.

„Díky vysoké poptávce a omezenému růstu nabídky studentské bydlení v České republice představuje silnou investiční příležitost, zejména pak v klíčových městech. Část současné nabídky je zastaralá a vyžaduje významné investice. To vytváří příležitosti pro investory, kteří mohou využít poptávku po kvalitním moderním studentském ubytování,“ doplňuje Alina Cazachevici, vedoucí týmu oceňování a poradenství v oddělení hotelových nemovitostí a alternativního sektoru CEE & SEE.