Ani bypass nepomohl. Digitalizace stavebního řízení podle samospráv nefunguje

„Průměrná známka jasně ukazuje, že funkčnost systému je vnímaná jako nedostatečná. Většina samospráv hodnotí DSŘ spíše negativně, což ukazuje na potřebu zásadnějšího zlepšení,“ říká Michal Vacek, ředitel CEEC Research, který výsledky prezentoval na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Resort Petra Kulhánka podle něj obavy obcí vyslechl a přislíbil nápravu.

Podle šetření přetrvávají problémy i po loňském spuštění systému, které doprovodil takzvaný bypass – tedy provizorní propojení nových a starých procesů. Ačkoliv zásadní komplikace systém podle respondentů nevyřešil, třetina z nich považuje hybridní režim pro fungování stavebních úřadů za nezbytný. 

Další třetina ho vnímá jen jako dočasné řešení, které by měl nahradit plně funkční digitální systém. „Výsledky průzkumu jasně ukazují, že se náběh nového stavebního zákona a související digitalizace velmi nepovedly. A to poškozuje ekonomiku, brzdí rozvoj země a jen dále prohlubuje bytovou krizi,“ komentuje Dušan Kunovský, předseda představenstva Central Group. Dodává, že podle něj tratí všichni: „Stát přichází o desítky miliard na daních, firmám to zásadně komplikuje byznys a lidem prodražuje bydlení.“

Ministr Kulhánek pro e15 v červnu uvedl , že systém bypassu v dané chvíli funguje, odpovídá požadavkům nového stavebního zákona a je plně průchozí. Koncem července pak MMR zveřejnilo analýzu potřeb uživatelů DSŘ. Výstupy chce resort představit možným dodavatelům během předběžných tržních konzultací, které plánuje spustit do konce srpna. „Harmonogram je jasný: cílový stav systému má být hotový do konce roku 2027, včetně testování,“ řekl ministr.

Úřady volají po metodice

Za nejpotřebnější formu podpory považují úředníci především „srozumitelnou metodiku krok za krokem“ (61 procent), dále „praktické školení“ (44 procent). Častěji se objevuje i požadavek na možnost testování systému nanečisto nebo posílení personálních kapacit. „Z průzkumu také vyplynulo, že potíže nejsou omezeny jen na vybrané fáze stavebního řízení, ale zasahují celý proces. Všechna řízení jsou ovlivněna stejně,“ dodává Vacek.

Podle průzkumu CEEC Research způsobuje současná podoba systému mírná zdržení a komplikace u 43 procent respondentů. Dalších 22 procent uvedlo, že digitální stavební řízení zásadně zpožďuje klíčové projekty a brzdí rozvoj území. Deset procent samospráv nezaznamenalo výrazné problémy, jedenáct procent technické potíže zvládlo obejít.

Kritiku vyjádřil také Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků. „Pokud je digitalizace stavebního řízení takto negativně hodnocena na úrovni samospráv, které byly do nápravy zapojeny více než my, umíte si představit, s jakými problémy se potýkají autorizované osoby.“

Pozitivní odezva na bypass podle něj přichází jen od části stavebních úřadů. „To je sice skvělé, ale netýká se to stavebníků,“ říká. „Bypass totiž není nic jiného než návrat stavebních úřadů ke starým systémům, kde vyřizují žádosti o povolení, kolaudaci a další agendu. Pokud je jeho úspěchem napojení na původní systémy, nelze to označit jinak než za kuriozitu a smutné vysvědčení celého procesu digitalizace.“

Technologický bypass hodnotilo v dubnu i samo MMR, které oslovilo 160 úředníků. Zapojila se však jen necelá čtvrtina. Z celkem 38 respondentů uvedlo 47 procent, že se díky bypassu pracnost agendy snížila, deset procent zaznamenalo výrazné zjednodušení. Přes 42 procent ale nezaznamenalo žádnou změnu.

„Chtěl bych poděkovat všem stavebním úřadům za trpělivost,“ řekl k výsledkům Kulhánek. Ocenil jejich zpětnou vazbu, kterou se ministerstvo podle něj snaží zohlednit, kde to jen jde. „Bohužel se stále jedná jen o dočasné řešení, dokud nebudeme mít k dispozici nový systém postavený primárně na potřebách uživatelů,“ dodal.